Nenašlo se
» Hlavní stránka
» Kalendář
» PuvodJmen
3.května
Svátek mají Alexej, Alex, Filip a Jakub.
V občanském kalendáři má dnes svátek Alexej či Alex. Toto slovanské jméno má řecký původ ve slově alexein, což znamená „bránit“. Alexej je tedy „člověk, který něco nebo někoho brání a zachraňuje“. Nejvíce Alexejů je samozřejmě v Rusku.
Toto jméno nosili jak carové, tak prostí lidé. K těm mocným patřil car Alexej I. Michajlovič Romanov, (19. 3. 1629-8. 2. 1676), který vládl od roku 1645. Jeho vládou počíná ruská absolutistická monarchie. Byl otcem Petra I. V roce 1649 zákoníkem Sobornoje uloženije kodifikoval nevolnictví v Rusku. Se střídavými úspěchy vedl války s Polskem a Švédskem, během své vlády musel čelit povstání Stěpana Razina a hrozícímu církevnímu rozkolu.
Další významný Alexej nesl příjmení Brusilov (31. 8. 1853-17. 3. 1926) a byl slavným ruským vojevůdcem. Od května do srpna roku 1916 byl vrchním velitelem ruské armády. Na jaře roku 1920 se přidal na stranu sovětů a získal i celou řadu dalších vojenských velitelů pro bolševickou vládu.
Také první člověk, který vystoupil do kosmického prostoru (na 10 minut při letu lodi Voschod 2), se jmenoval Alexej. Jeho celé jméno zní Alexej Archipovič Leonov (* 30. 5. 1934).
Posledním Alexejem, kterého si dnes připomeneme, je současný patriarcha moskevský a celé Rusi (od 1990) Alexij II., vlastním jménem Alexej Michajlovič Ridiger (* 23. 2. 1929). Nástupce Pimena vládne dnes jako 15. patriarcha ruské ortodoxní církve. Pochází z Estonska a od roku 1989 je také poslancem sovětského parlamentu. Podporoval reformní politiku Michaila Gorbačova.
Církevní kalendář dnes představuje dva významné světce, Filipa a Jakuba Mladšího. Jméno Filip je řeckého původu a hovoří o tom, že jeho nositel je „milovníkem koní“. Jméno je totiž složeno z řeckých slov philos a hippos, přičemž první znamená „milovat“ a druhé „kůň“. Spolu se svým přítelem Ondřejem byl Filip jediný apoštol, který měl řecké jméno. To Jakub má původ hebrejský, původní tvar zněl Jahaqóbh. Nejčastější výklad jména uvádí, že jeho nositel je „ten, kdo se drží za patu“. Přeneseně bychom řekli, že je druhorozený. Jméno se rozšířilo především prostřednictvím latinských tvarů Jacobus a Jacomus. V našem občanském kalendáři má Filip svátek 26. května a Jakub 25. července.
Oba dnešní oslavenci byli apoštoly Ježíše Krista a oba je k sobě povolal on sám. Filip byl původně rybářem v Betsaidě na severním břehu Genezaretského jezera. Ježíš ho tam potkal, když byl na cestě do Galileje. Po Ježíšově vzkříšení hlásal Filip evangelium zprvu ve své vlasti, pak šel do Frýgie v Malé Asii, kde prý obrátil a pokřtil mnoho pohanů. O apoštolově smrti nejsou bezpečné údaje. Některé verze praví, že byl zajat pohany, bičován, přibit na kříž a ještě ukamenován. Podle legendy se to stalo v roce 81.
Jakub Mladší byl synem Alfea a Marie. U Židů požíval velké vážnosti a měl pro svůj cit pro spravedlnost přízvisko „Spravedlivý“. S jistotou lze tvrdit, že byl povolán za apoštola samotným Ježíšem. Jinak není o jeho životě známo skoro nic. Lidé si jej navíc od počátku pletli s jiným Jakubem, Ježíšovým příbuzným. O jejich shodnosti nebo rozdílnosti se ještě dnes vedou diskuse, někteří badatelé však, snad docela dobře, dokazují, že jde skutečně o dvě různé osoby. Jakub Mladší prý zemřel rovněž jako mučedník.
Hrob obou učedníků je dodnes uctíván v apoštolském kostele Dvanácti svatých apoštolů v Římě. Jakubovy i Filipovy ostatky jsou však ve více evropských městech, oba dnešní světci jsou uctíváni po celém světě. Pravda je, že v mnoha termínech - Filipova památka se kromě dnešního dne slaví také 1. května, 11. května (od r. 1956), 28. února, u Řeků 14. listopadu, u Arménů 17. listopadu a v koptské církvi 18. listopadu. Také u Jakuba Mladšího jsou zmínky o dalších pamětních dnech. Je zde opět 1. květen, 11. květen, 25. květen, 30. červen a u Řeků 9. říjen. V Einsiedeln se památka tohoto apoštola slaví 4. května.
Filip je především patronem Lucemburska, Jakub Fríska. Oba společně jsou patrony Dieppe, kloboučníků, kramářů, valchářů, paštikářů, koželuhů a cukrářů.
Na mnoha obrazech je Filip často znázorňován buď jako mladík (fresky u sv. Vitala v Ravenně a v tureckém Greme) nebo jako stařec (St-Denis v Paříži, katedrála v Chartres). Téměř vždy má u sebe kříž nebo berlu s křížem (J. U. Mayr v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni a malba od El Greca v katedrále v Toledu). Na dřevěném reliéfu od J. M. Götze na chórové lavici ve farním kostele sv. Víta v rakouském městě Krems lze spatřit scénu jeho křižování. Jakub Mladší je znázorňován bezvousý nebo s vousem. U sebe mívá knihu nebo svitek spisu, na pozdějších vyobrazeních také kyj nebo valchovací tyč, protože byl podle legendy shozen ze zdi chrámu a pak kyjem nebo valchovací tyčí ubit. Toto znázornění Jakubova zavraždění je vidět na mozaice ze 13. století u sv. Marka v Benátkách.
Okolo Filipovy postavy vznikly časem různé zvyky. V předvečer jeho svátku, kterému se říká filipská noc, si lze i ledacos nepřístojného dovolit. Samotný den sv. Filipa považují především zemědělci za den předpovědi počasí.
Převzato z: V. Rameš: Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen. © LIBRI, 2000, 2001.
