Hlavni    Taroty    Horoskopy    Vtipy    Kalendář    Aktuálně    Kontakt    Mapa stránek  
Dobrou noc. Je Čtvrtek 21. března 2019, Slunce vychází  6:02, zapadá 18:14 hod., měsíc  mesic  mesic
» Hlavní stránka » Kalendář » PuvodJmen

top

23.ledna
Svátek mají Zdeněk, Zdeslav, Zdík, Sidonius a Ildefons.


V občanském kalendáři má dnes svátek Zdeněk nebo, jak se dříve psávalo, Zdenek. Názory na původ tohoto hojně užívaného jména se různí. Od minulého století donedávna byli odborníci přesvědčeni, že Zdeněk vznikl ze jména Sidonius. Teprve v poslední době byla publikována teorie, že jde naopak o domácký tvar ryze českého jména Zdeslav s významem „zde slavný“. Tento názor poněkud kalí závažná skutečnost, že mnohem častěji se v minulosti vyskytovalo jméno Zdislav se stejným významem. Známe k němu i dosti obvyklou zkrácenou formu - tou není Zdeněk, ale pěkné staročeské mužské jméno Zdík. A tak se zdá, že v pozadí Zdeňků stojí přece jenom Sidonius.
Ve středověku nosil toto jméno irský misionář působící ve střední Francii, kde se toto jméno dobře ujalo. Díky tomu byl Zdeněk poměrně častým jménem středověkých rytířů, a jeho běžné užívání u nás tak dokládá dávné česko-francouzské vztahy.
Naše dějiny znají mnoho významných Zdeňků. Namátkou můžeme jmenovat Zdeňka Kostku z Postupic, Zdeňka Lva z Rožmitálu či Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic. Zajímavé osudy měl zvláště posledně jmenovaný. Pocházel z nepříliš zámožné větve panského rodu Lobkoviců. Narodil se 15. srpna 1568 a od mládí byl vychováván u jezuitů. To znamenalo, že se mu dostalo skvělé výchovy a vzdělání. Svá vysokoškolská studia si rozšířil na cestách po západní Evropě, kde se naučil snad všem tehdy známým jazykům. Byl také kavalírem k pohledání, a tak není divu, že v něm našla zalíbení nejbohatší a nejskvělejší vdova království - Polyxena z Rožmberka rozená z Pernštejna, kdysi choť Viléma z Rožmberka. Oboustranné sympatie byly naplněny v roce 1603, kdy si řekli své ano. Měli k sobě skutečně blízko. Spojovala je silná katolická víra a bezmezná důvěra v trůn habsburský, kterou v sobě oba měli od dětství. Není proto divu, že se Zdeňkovi dostalo za jeho politické postoje odměny. Již od roku 1599 byl nejvyšším kancléřem Českého království a jeho vliv neustále rostl. Dokázal dokonce odporovat císaři - roku 1609 odmítl podepsat Rudolfův majestát, který liberalizoval náboženské poměry v zemi. Jeho zásluhou byl v roce 1617 zvolen císařem Ferdinand II. Štýrský. To však již byla v Čechách rozehrána nebezpečná mocenská partie, která vyvrcholila roku 1618 pražskou defenestrací. Zdeněk jí unikl jenom náhodou - byl zrovna s císařem ve Vídni. Ve městě na Dunaji zůstal také po Bílé hoře. Zpovzdálí sledoval, co se v Čechách děje, a jeho názory a postoje se začaly měnit. Mohl se nyní stát kořistníkem a tančit slavnostní tance nad poraženými protivníky, jak to činili jiní, z nichž mnozí jen rychle změnili „stranické kabáty“. Při pohledu na pobělohorský morální marasmus, udavačství a korupci se však Zdeněk zachoval zcela jinak. Snažil se zmírnit tresty, které hrozily mnohým povstalcům, a skutečně se mu to několikrát i podařilo. Při všeobecných konfiskacích se na rozdíl od mnohých, dokonce i své ženy, držel zpátky. V roce 1624 dosáhl sice knížecího titulu, politika jej ale dávno znechutila. Nemohl se smířit se snížením významu Českého království. Sláva jeho vlasti mu byla totiž nade vše a nehodlal ji vyměnit za výnosné úřady a patolízalství k trůnu. A tak, jak napsal velký historik té doby J. Janáček, „...umíral s vážnými výhradami k habsburské politice v Čechách.“ My jenom dodejme, že se tak stalo 16. června 1628. Kde jinde než ve Vídni.
V českém církevním kalendáři má dnes svátek Ildefons, rodem Španěl, od roku 658 arcibiskup v Toledu. Jeho životním dílem je obrovská bibliografie všech církevních spisovatelů. Zemřel 23. ledna roku 667 v Toledu.

Převzato z: V. Rameš: Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen. © LIBRI, 2000, 2001.

Zpět
validní HTML 4.O

 Hlavni    Taroty    Horoskopy    Vtipy    Kalendář    Aktuálně    Kontakt    Mapa stránek