Hlavni    Taroty    Horoskopy    Vtipy    Kalendář    Aktuálně    Kontakt    Mapa stránek  
Dobré dopoledne. Je Pátek 29. března 2024, Slunce vychází  5:43, zapadá 18:27 hod., měsíc  mesic Nenašlo se
» Hlavní stránka » Kalendář » PuvodJmen

top

24.prosince
Štědrý den. Adam a Eva.


V kalendáři má dnes půl dne svátek Adam a druhou půli slaví Eva. K tomu je ještě Štědrý den.
Dejme přednost ženě. Jméno Eva je hebrejského původu a znělo Havváh. Doslova znamená „živá“, přeneseně pak „životodárná“ či „matka života“. Zkrátka - pramáti Eva. Podle dostupných údajů patří Eva k nejoblíbenějším jménům tohoto století. Adam má své počátky také v hebrejštině, souvisí s há-adáma, „země“
Příběh Adama a Evy je dostatečně znám ze Starého zákona. Bohu se zželelo Adama v jeho samotě a stvořil mu ženu - Evu. Přitom vyslovil důležité pravidlo, aby do budoucna muž opustil svou matku i otce a přilnul ke své ženě. Spolu měli utvořit rodinu novou. Adam a Eva žili nejprve v ráji, kde vládl klid a mír. Avšak idylu narušil had - Ďábel pokušitel, symbol zla. Jeho intrikou utrhla Eva zapovězené ovoce a svedla k tomuto činu i Adama. Symbolicky tím oba porušili domluvu s Bohem, platný mravní kodex. Za to byli odsouzeni k pozemskému životu v bídě a utrpení, Eva a její následovnice navíc k porodním bolestem. Pokušení Adama a Evy bylo velkým Ďáblovým triumfem. Podle proroctví mohla hadí, tj. Satanovu hlavu rozdrtit pouze další žena. Byla jí Panna Maria, která porodila Ježíše Krista. My si můžeme z Evina příběhu vybrat následující poučení: Nikdy, ať už ze zvědavosti či z jakéhokoliv jiného důvodu, se nevyplácí vědomě si vybrat zlo. Vždy to špatně skončí.
Dnes slaví mnoho lidí na naší planetě Štědrý den a především večer, který nás má připravit na vrchol celého adventu - Boží hod vánoční. Rodiče tohoto dne nabádají děti k půstu a slibují jim, že uvidí zlatá prasátka. Půst končil s východem první hvězdy. Tehdy si rodina sedla ke štědrovečerní večeři. Lidé věřili, že počet míst u stolu by měl být sudý. Bylo také zvykem prostřít pro náhodného poutníka. Před večeří se všichni společně pomodlili a vyslovili přání sejít se za rok znovu.
Pro nás je symbolem Vánoc ozdobený stromeček, pro naše předky jím byl betlém. Ježíš Kristus se narodil v prostých chlévských jeslích v Betlémě. Tuto situaci se pokoušejí i dnes navodit různě vyřezávané figurky, které vedle svaté Rodiny a Tří králů zobrazují snad všechny řemeslníky, rolníky a pastevce, co jich svět zná. Ti všichni se na vyřezávaných betlémech přišli poklonit narozenému Ježíškovi. S touto tradicí začal František z Assisi. V roce 1223 nechal v jeskyni u vsi Greccio postavit živý obraz, který představoval Ježíšovo narození. Od té doby šířili především františkáni tento zvyk po celém světě. Skutečný počátek betlémů v podobě, jakou známe, nacházíme v polovině 16. století. U nás se objevují „jesle dosud nevídané“ o Vánocích roku 1562 v Praze. Do lidového prostředí se jesličky a betlémy dostaly v 18. století, když císař Josef II. betlémy i hry o narození Krista zakázal v kostelech provozovat. Tím však tradiční poetiku Vánoc z myslí lidí nevymýtil. A jak se můžeme přesvědčit, bez betlému a Ježíška v jesličkách si nedovedeme Štědrý večer vůbec představit.
Zdobení vánočního stromečku je zvykem daleko mladším. Prvá zmínka pochází z roku 1570 a je z brémské kroniky. Tehdy si tamní řemeslníci postavili stromeček do cechovní místnosti, ozdobili jej a pozvali k němu své děti. Od té doby se začal tento zvyk šířit německými zeměmi. V roce 1816 již stál stromek na císařském dvoře ve Vídni. Ještě předtím, v roce 1812, jej pro své hosty vystrojil v Praze režisér Stavovského divadla Liebich, který pocházel z Bavorska. Jeho přátelé jej odměnili a pod stromek mu nadělili vyplacené dlužní úpisy. Brzy potom se objevil stromeček v šlechtických komnatách. V roce 1843 už psaly Pražské noviny o nákupu vánočních stromků jako o běžné záležitosti.
Dnes se Vánoce bohužel změnily v dobu horečného nakupování a shánění drahých dárků. Málokdo si vůbec připomene, že křesťané očekávají narození svého Vykupitele a že všichni, věřící i nevěřící bez rozdílu, je dříve chápali jako svátky dětské radosti.
Dnešního dne Římané slavívali svoje Saturnalie a bezpochyby též jiní národové pokládali dobu zimního slunovratu za dobu posvátnou a tajemnou. Svědčí o tom i naše mnohé zvyky a pověry Štědrého večera.
V keltském kalendáři stromů začíná dnes měsíc břízy - Beith.

Převzato z: V. Rameš: Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen. © LIBRI, 2000, 2001.

Zpět
validní HTML 4.O

 Hlavni    Taroty    Horoskopy    Vtipy    Kalendář    Aktuálně    Kontakt    Mapa stránek