Nenašlo se
» Hlavní stránka
» Kalendář
» PuvodJmen
25.prosince
Boží hod vánoční, svátek mají Anastázie (ze Sirmia), Evženie (Římská) a Marie Terezie (z Wüllenweberu).
Dnešního dne si křesťané připomínají narození Ježíše Krista. Dnešní den byl vybrán již někdy ve 4. století. Po pravdě řečeno šlo o vyvážení pohanské slavnosti slunovratu. Z Říma se tento zvyk šířil západní Evropou. Východní církev však slavila narození Krista až 6. ledna, tedy v den Zjevení Páně. Dnešní den byl vždy prodchnut až mystickým duchem. Od poloviny 5. století mohli kněží sloužit tři mše. První byla o půlnoci, druhá za úsvitu a třetí ve dne. Lidé se měli celý den modlit, rozjímat o svém životě a bylo přísně zakázáno pracovat. Dokonce ani lože se tohoto dne nemělo stlát. Někteří šli dokonce tak daleko, že zavazovali dobytku hubu, aby svým žvýkáním neznesvěcoval slavnostní den.
V římském kalendáři jsou dnes připomenuti i někteří světci. Především se jedná o Anastázii ze Sirmia. Ta patří již od raného středověku k nejuctívanějším světcům. Její svátek se dnešního dne slaví v římském církevním kalendáři už od 4. století. Hrob mučednice byl dříve v Kónstantínopoli (dnešní Ístanbul, Turecko), avšak její ostatky jsou uctívány i v kostele sv. Anastázie v Římě, který je jí zasvěcen. Římský kostel, který leží přímo na úpatí Palatinu, vznikl ve 4. století na troskách portika (sloupové předsíně) z 1. století. Zakladatelka chrámu byla pravděpodobně sestrou císaře Konstantina Velikého a rovněž nesla jméno Anastázie.
Druhou světicí je Evženie Římská (z Alexandrie). Její svátek je zaznamenán s údajem o místě hrobu v Jeronýmově martyrologiu. Obrovské úcty požívala mučednice v raném středověku v Římě, Ravenně, Neapoli a v Řecku. Právě v Ravenně jsou dvě snad nejstarší znázornění Evženie Římské. Jednak je to mozaika ze 6. století v arcibiskupské kapli, a dále zobrazení ze 6. století mezi pannami a mučednicemi na mozaikách v kostele sv. Apolináře Nového.
Konečně třetí dnešní světicí je Marie Terezie z Wüllenweberu. Od mládí bylo Tereziiným největším přáním pracovat v misiích. Prosila o přijetí ve více řádových společnostech, vždy jí však bylo odepřeno. Terezie snášela každý nový nezdar s velkou trpělivostí a v neotřesitelné důvěře v Boha. Nakonec přišla do Říma, kde ji poznal otec František (od Kříže) Jordán, který založil roku 1881 řád salvatoriánů. V něm nalezla konečně člověka, který porozuměl její touze. V roce 1888 spolu v Tivoli u Říma založili společenství salvatoriánek čili sester Božského Spasitele. Terezie se stala první generální představenou kongregace. Ta pak působila všude tam, kde bylo potřeba pomoci, například v sirotčincích a starobincích. Dne, kdy salvatoriánky dostaly papežské schválení (1911), se už Marie Terezie z Wüllenweberu nedožila. Zemřela 25. prosince 1907. Dnes působí kolem 1500 sester v 18 zemích celého světa.
Převzato z: V. Rameš: Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen. © LIBRI, 2000, 2001.
