Nenašlo se
» Hlavní stránka
» Kalendář
» PuvodJmen
15.února
Svátek mají Jiřina, Jorga, Sigfríd (Švédský) a Theodosius (Florentini).
Dnes má dle občanského i církevního kalendáře svátek Jiřina. Toto jméno je řeckého původu a jde o protipól Jiřího. Základem je tedy slovo geórgos, „zemědělec“ nebo „rolník“. Jiřina, ale také její španělská varianta Jorga nebo anglická Georgia či další cizí Jiřinky, má tedy velice vřelý vztah k půdě.
Jméno to bylo vždy oblíbené, není tedy divu, že ho nese i několik území, států, ba i jedna planetoida. Tak tedy jedna Georgia leží v Americe a patří mezi 13 původních států Unie. Jméno obdržela podle anglického krále Jiřího II., jenž roku 1732 udělil zvláštní společnosti s rytířem Oglethorpem v čele výsadní povolení k založení nové kolonie. Hned následujícího roku k tomu skutečně došlo a od roku 1736 sem začali proudit němečtí přistěhovalci. Druhá země, jejíž jméno se odvozuje od stejného základu, je Gruzie a do třetice se tak jmenuje i Jižní Georgie, antarktický ostrov v Atlantském oceánu. Jméno dokonce opustilo i naši Zemi a objevilo se v kosmu - další Georgia je totiž planetoida objevená fotograficky A. Charloisem v Nizze 10. března 1893.
Vraťme se však zpět na rodnou planetu. Patronkou tohoto jména je sv. Jiřina či Georgie. Podle legendy prý žila někdy v 6. století v kraji Auvergne (Francie). O jejím ctnostném životě se v jednom ze svých spisů zmiňuje Řehoř Tourský.
Dalším dnešním světcem je patron švédska Sigfríd Švédský z Växjö. Narodil se v 10. století v Anglii, stal se mnichem a roku 955 odplul do Norska a později i do Švédska. V obou zemích působil jako misionář. V Gotlandu (jižní Švédsko) založil první švédské biskupství, které neslo název Skara. Jeho misie byla velice úspěšná - tehdy vládnoucí král Olaf Skötkonung přijal z jeho rukou křest. Díky tomu se Sigfrídovi dostalo přívlastku apoštol Švédů. Úcta k němu se datuje již od 13. století, a to v celé Skandinávii. Jeho ostatky jsou uloženy v Kodani a Roskilde.
Další dnešní oslavenec se jmenoval Theodosius Antonín Kryšpín Florentini. Narodil se 23. května roku 1808 v Münsteru (Švýcarsko). Již v 17 letech vstoupil do kapucínského řádu. Jako mnich se staral o své bližní, zakládal sirotčince a instituce bratří ošetřovatelů. Založil dvě švýcarské kongregace: první se nazývá Školské sestry sv. Kříže (menzinské sestry) a druhá Milosrdné sestry sv. Kříže (ingenbohlské sestry). Staral se také o vzdělanost dětí, věnoval se i organizaci školství. Vedle toho založil tiskárnu a vedl několik klášterních továren. Všechny získané peníze pak sloužily k účelům vzdělávání a k charitativním potřebám. Florentini se stal skutečným misionářem a dobrodincem mnoha lidí. Jeho věčná památka je ve Švýcarsku slavena do dnešních dnů. Zemřel 13. února roku 1865 v Heidenu (Švýcarsko). Ostatky tohoto slavného apoštola škol a charity odpočívají od roku 1906 v kostele milosrdných sester v Ingenbohlu ve švýcarském kantonu Schwyz.
Převzato z: V. Rameš: Po kom se jmenujeme. Encyklopedie křestních jmen. © LIBRI, 2000, 2001.
