XVI. Úder blesku

Tato karta zachycuje hořící věž, jež je ničena a rozmetávána v prach. Muž a žena z ní neyskočili proto, že by chtěli, ale proto že nemají jinou volbu. V pozadí sedí průhledná meditující postava, která představuje vědomí svědka.

Možná se ještě cítíš pěkně rozklepaně, jako by ti zem pukala pod nohama. Tvůj pocit bezpečí byl zpochybněn a ty se poslušen své přirozenosti snažíš zachytit všeho, čeho můžeš. Toto vnitřní zemětřesení je však jak nezbytné, tak zároveň velice důležité - když se mu poddáš, vyjdeš z trosek silnější a otevřenější pro nové zkušenosti. Po požáru je země znovu připravená, po bouřce je čistý vzduch. Zkus se na tu destrukci dívat s odstupem, téměř jako by se to dělo někomu jinému. Řekni tomu procesu ano a vyjdi mu vstříc.

To co přichází při meditaci jen velmi, velmi pomalu, může v nestřeženém okamžiku dobře mířená rána od mistra přivodit celkem rychle: Žák právě položil nějakou otázku a mistr skáče a řve, tluče kolem sebe, nebo ho vyhodí ze dveří, nebo na něj skočí... Tyto metody dříve nikdo neznal. Jsou dílem tvořivého génia Ma Tzu, který přivedl k osvícení mnoho lidí.p:

Někdy je to až zábavné: vyhodil člověka z okna dvoupatrového domu, a ten se ho přišel zeptat, o čem má meditovat. Nejen, že ho Ma Tzu znovu vyhodil, ale ještě za ním vyskočil, dopadl na něj, posadil se mu na hruď a zeptal se ho: "Máš to?!" A ten chudák řekl "Ano", protože kdybys řekl "Ne", mohl bys přinejmenším dostat další ránu. Ale jemu to stačilo - tělo celé polámané a na hrudi mu sedí Ma Tzu a ptá se: "Máš to?!".

V podstatě to to měl, protože to bylo tak náhlé, z ničeho nic, jinak by to nepochopil.

10. Duhy (Hmota - tělo): My jsme svět

Lidstvo je na této kartě zobrazeno jako duha bytostí, jež tančí kolem mandaly země a drží se za ruce v radosti a vděčnosti za dar života. Tato karta představuje období komunikace, sdílení bohatství, které do celku přináší každý z nás. Není zde žádné lpění, žádná chamtivost. Je to kruh bez strachu a pocitů nadřízenosti nebo podřízenosti.

Když poznáme společný zdroj celého lidstva, společný původ našich snů a tužeb, nadějí a strachu, vidíme najednou, že jsme všichni spojeni ve velkém zázraku existence.

Když dokážeme spojit své nezměrné vnitřní bohatství k vytvoření pokladu lásky a moudrosti přístupné všem, budeme spojeni v nádherném obrazci věčného stvoření.

Když tisíce a tisíce lidí na celé zemi oslavuje, tančí, zpívá, jsou v extázi, opilí božským, neexistuje možnost žádné globální sebevraždy. Může snad být v takovém veselí a s takovým množstvím smíchu, s takovým psychickým i fyzickým zdravím, s takovou přirozeností a spontánností válka...?

Dostali jsme život k tomu, abychom tvořili, radovali se a oslavovali. Když pláčete a naříkáte, když jste zoufalí, jste sami. Když oslavujete, podílí se na tom celá existence. Pouze v oslavování může dojít k setkání s nejvyšším, s věčným. Pouze oslavováním můžeme přesáhnout kruh zrození a smrti.

6. Oheň (činy): Úspěch

Tato osobnost je očividně právě na vrcholu slávy, a celý svět oslavuje její úspěch. Díky své ochotě přijmout současné výzvy tvého života, těšíš se nyní (nebo mohla bys) z opojné jízdy na tygru úspěchu. Vítej ji, těš se z ní, rozděl se o svou radost s ostatními - a pamatuj, že všechna sláva má začátek a konec.

Když na to nezapomeneš, vychutnáš si každý okamžik právě prožívaného štěstí a budeš schopná přijmout budoucí události bez lítosti. Nepokoušej se udržet okamžiky hojnosti za každou cenu, uložit je do schránky, aby vydržely věčně. Největší moudrostí je udržet v mysli vědomí, že všechno pomíjí i přes všechny okamžiky slávy, ať už jsi na vrcholu nebo v údolí. Pak můžeš oslavovat a užívat si jízdy na tygru.

Podívej se na vlny oceánu. Velké vlny se ženou vpřed, z údolí povstávají nové vlny, aby je následovaly. V jednom okamžitou jsi vlnou, v dalším okamžiku jsi prohlubní připravenou následovat vlnu. Těš se z obého - neoddávej se pouze jednomu. Neříkej: Vždy bych byla ráda na vrcholu. To není možné.

Zkus přijmout ten prostý fakt - není to možné. Nikdy se to nestalo, a nikdo se to nestane. Je to proti přirozenosti všech věcí. Co tedy dělat? Těš ze z pobytu na vrcholku dokud trvá - a pak se těš z údolí, když přijde. Co je špatného na údolí? Co je špatného na pobytu dole? Je to relaxace. Vrchol je vzrušení, a nikdo nemůže existovat v trvalém vzrušení

Rytíř vody: Důvěra

Teď je ta pravá chvíle na bungee jumping bez lana! Rytíř vody od nás vyžaduje absolutní důvěru, bez jakýchkoliv záchranných sítí. Když můžeme skočit a letět do neznáma, jsme nadšením bez sebe, i když nás samotná myšlenka děsí k smrti. Ale když naše důvěra dosáhne úrovně kvantového skoku, neděláme žádné složité plány ani přípravy. Neříkáme si: "dobře, věřím, ža vím, co mám dělat, něco si ještě zařídím, sbalím si kufry a vezmu si je s sebou". To ne, prostě skočíme, ani pomyšlení na to, co bude dál.

Jde to právě o ten skok a o to vzrušení letět volným pádem prázdnou oblohou. Tato karta však také naznačuje, co nás čeká na druhé straně - je to měkké, otevřené, sladce růžové jako okvětní lístky, šťavnaté... c´mon.

Nemarni svůj život tím, co pomine. Důvěřuj životu. Jedině když důvěřuješ, můžeš odhodit své vědomosti, odložit svou mysl stranou. S důvěrou se otevírá něco nesmírného. Pak tento život přestává být obyčejným životem a stane se bohatým, přetékajícím.

Když je srdce nevinné a zdi okolo padly, jsi spojen s nekonečnem. A nejsi podveden, nemůžeš o nic přijít. To, o co bys mohl přijít nestojí za to mít, a o co nemůžeš přijít, o to se nemusíš bát - nikdo ti to nemůže vzít, nejde to. Nemůžeš přijít o svůj skutečný poklad.

Eso mraků (mysl): Vědomí

Na většině karet této barvy jsou postavy buď utrápené nebo jsou to karikatury, vliv mysli v našem životě je celkově buď utlačující, nebo zesměšňující. Avšak tato karta Vědomí zobrazuje obrovskou postavu Buddhy. Je tak obrovský, že přesáhl i hvězdy, a nad jeho hlavou je čistá prázdnota. Představuje stupeň vědomí, který je dosažitelný všem, kdo ovládnou svou mysl tak, že se stane naším služebníkem, tak, jak to má být.

Vytáhnout si tuto kartu znamená, že se ti nabízí krystalická jasnost osamoceně vyrůstající z hlubokého klidu v jádru tvé bytosti. Nesnažíš se již chápat věci rozumem - pochopení, které teď máš je existenciální, celistvé, v souladu s pulsem života samého. Přijmi ten velký dar a poděl se o něj.

Z neznáma přicházíme a do neznáma jdeme. Přijdeme znovu; byli jsme tu už tisíckrát a ještě tisíckrát tu budeme. Naše podstata je nesmrtelná, ale naše tělo, naše vtělení je smrtelné. Rámec, ve kterém se nacházíme, náš dům, tělo, mysl, to všechno jsou hmotné věci. Unaví se, zestárnou, zemřou. Avšak tvé vědomí, které Bodhidharma nazývá "ne-myslí" - Gautama Buddha také používal termín "ne-mysl" - je čímsi za tělem i myslí, je za vším; taková ne-mysl je věčná. Přijde, aby se vyjádřila, a zase odchází do neznáma.

Tento pohyb z neznáma do známého a ze známého do neznáma pokračuje věčně, dokud se někdo nestane osvíceným. Pak je tento život jeho posledním životem; pak se tato květina už zpátky nevrátí. Květina, která si uvědomila sebe sama se už nepotřebuje vrátit zpět do života, protože život není ničím jiným než školou, kde se učíme. Vyřešila svůj úkol, přesáhla sebeklam. Poprvé nepůjde ze známého do neznáma, ale do nepoznatelného.