XVII. Ticho

Tichá, zrcadlová vnímavost noci za úplňku plné hvězd se zrcadlí dole v mlžném jezeře. Tvář bohyně noci, která přináší hloubku mír a porozumění je na obloze hluboce ponořena v meditaci.

Nastal vzácný okamžik. Bude pro tebe snadné spočinout ve svém nitru a zkoumat hlubky tvého vnitřního ticha až do bodu, kde se setkává s tichem universa.

Není co dělat, není kam jít a tvé vnitřní ticho proniká vším, co uděláš. Lidem, kteří jsou zvyklí na všechen ten hluk a dění světa, to může být nepohodlné. Nevadí. Vyhledej ty, kteří dokáží souznít s tvým tichem nebo si vychutnej svou samotu. Je na čase jít domů k sobě. Poznání a porozumění, kterých se ti nyní dostane, se projeví později, až se tvůj život zase dostane do aktivnější fáze.

Ovládla tě energie celku. Opanovala Tě, Ty už nejsi, je jen celek.

V tomto okamžiku, kdy do tebe proniká ticho, můžeš pochopit jeho význam, protože je to stejné ticho, které prožíval Gautama Buddha. Stejné ticho jež prožíval Čuang-c, Bodhidharma nebo Nan Sen ... Chutná pořád stejně.

Časy se mění, svět se neustále proměňuje, ale prožitek ticha, ta radost z něj zůstávají stejné. Je to jediné, na co se můžeš spolehnout, jediné co nikdy nezanikne. Je to jediná věc, kterou můžeš nazvat svým bytím.

Páže duhy: Dobrodružství

Když žijeme skutečně v duchu dobrodružství, pohybujeme se stejně jako dítě na této kartě. Plni důvěry jdeme krok za krokem z temnoty lesa do duhového světla, s údivem přitahováni do neznáma. Dobrodružství opravdu nijak nesouvisí s plány, mapami, programy a organizacemi.

Páže duhy reprezentuje kvalitu, se kterou se můžeme setkat kdekoli - doma nebo v kanceláři, v divočině nebo ve městě, v tvůrčím projektu nebo v našich vztazích s druhými lidmi. Kdykoli se pustíme do nového a neznámého s dětskou důvěrou, nevinní, otevření a zranitelní, mohou se i ty nejmenší věci v životě stát největším dobrodružstvím.

Zen říká, že pravda nemá nic společného s autoritou. Pravda nemá nic společného s tradicí. Pravda nemá nic společného s minulostí - pravda je radikální, osobní realizace. Musíte k ní dojít. Poznání je jisté; cesta k osobnímu poznání je však velmi, velmi nebezpečná. Nikdo nemůže nic zaručit. Když se mě zeptáte, jestli mohu něco zaručit, řeknu, že vám nemohu zaručit nic. Mohu vám jen zaručit, že to bude nebezpečné, to vím jistě. Mohu vám zaručit dlouhé dobrodružství s mnoha možnostmi zabloudit a nikdy nedosáhnout cíle.

Jedna věc je však jistá; hledání samo vám pomůže v růstu. Zaručit vám mohu jenom růst. Setkáte se s nebezpečím, budete muset mnohé obětovat; každý den půjdete do neznáma, kam ještě nikdo nikdy nevkročil, bez mapy či průvodce, kterého byste mohli následovat. Ano, na té cestě jsou miliony nástrah můžete sejít z cesty a zabloudit, ale je to jediný způsob, jak růst. Jediná cesta k růstu je nejistota. Jediná cesta k růstu je postavit se tváří v tvář nebezpečí. Jediná cesta k růstu je přijmout výzvu neznáma

2. Voda (emoce): Přátelství

Větve dvou stromů se na této kartě se vzájemně proplétají, jejich spadané krásně zbarvené listí se na zemi promíchává. Je to, jako by se nebe a země spojily láskou. Každý z nich však stojí sám, zakořeněný v půdě, každý je sám spojen se zemí. Přestavují tak spoustu opravdových přátel, vyzrálých, přirozených, dobře spolu vycházejících. V jejich vztahu není žádná naléhavost, potřeba ani touha cokoli na druhém změnit.

Tato karta ukazuje na tvou připravenost pro takový druh přátelství. Možná přitom zjistíš, že přestáváš mít zájem o všechna ta dramata a romance, která tak změstnávají druhé. Není to ztráta. Je to zrod vyšší, více milující kvality na základě hluboké zkušenosti. Zrození ničím nepodmíněné lásky, bez očekávání a požadavků.

Nejprve medituj, buď blažená. Mnoho lásky pak přijde svou vlastní cestou. A být s ostatními bude stejně krásné, jako být sama. Bude to také jednoduché. Nejsi závislá na druhých a nečiníš druhé závislými na sobě. Pak je to vždycky přátelství. Nikdy se z toho nestane připoutanost, bude to vždycky spřízněnost.

Buď ve vztahu, ale nedělej z toho sňatek. Ke sňatku vede strach, ke spřízněnosti láska. Buď ve vztahu; dokud všechno půjde krásně; sdílej ho. A když uvidíš, že přišla chvíle, kdy se vaše cesty rozcházejí, rozluč se s velkou vděčností za všechno, to pro tebe ten druhý znemanal, za všechnu radost a potěšení, za všechny krásné chvíle strávené pohromadě. Bez trápení, bez bolesti; jednoduše se rozlučte.

XIV. Integrace

Obrazem integrace je unio mystica, splynutí protikladů. Je to doba komunikace mezi protikladnými životními zkušenostmi z minula. Spíše, než aby noc stála proti dnu a temnota potlačovala světlo, spolupracují na vytváření sjednoceného celku, neustále se přelévajíce jeden ve druhý a každý ve své nejhlubší podstatě obsahuje zárodek toho druhého.

Orel a labuť jsou bytosti rozletu a vznešenosti. Orel je vtělením síly a samoty. Labuť, která představuje prostor a čistotu, ladně proplouvá mezi emocemi a jejich nitrem, je ve své dokonalosti a kráse nekonečně spokojená a celistvá.

Jsme spojením orla a labutě: muže a ženy, ohně a vody, života a smrti. Karta integrace je symbolem sebestvoření, nového života, mystické jednoty, známých pod pojmem alchymie.

Konflikt je v člověku. Dokud není vyřešen tam, nemůže být vyřešen nikde jinde. Je v tobě politikaření, rozpor mezi dvěma částmi mysli.

Existuje tu něco jako můstek. Když je ten můstek nějakou nehodou či fyziologickým defektem nebo jinakl zlomen, stane se člověk rozpolceným a z jednoho člověka se stanou dva - fenomén schizofrenie neboli rozpolcenosti je na světě. Když se můstek prolomí - a ten můstek je velmi křehký, jsou z tebe dva lidé, chováš se jako dva rozdílní lidé. Ráno jsi plná lásky a krásná, večer zuříš a jsi úplně jiná. Nepamatuješ se na své ráno... jak bys také mohla? Fungovala v tobě jiná mysl, stali se z tebe dva lidé. Jestliže se můstek zpevní natolik, aby zmizely dvě mysli, přichází integrace, krystalizace. To, čemu George Gurdjieff říkal krystalizace bytosti, není nic jiného než proces splývání těchto dvou myslí, setkání mužského a ženského uvnitř, setkání jin a jang, levé a pravé, setkání logického a nelogického, Platona a Aristotela.

10. Oheň (činy): Potlačení

Postava na této kartě je doslova celá zauzlovaná. Její světlo uvnitř ještě září, ale snahou vyjít vstříc všem požadavkům a očekáváním druhých svou vitalitu téměř zadusila. Vzdala se vešeré své moci i vize, jen aby byla přijata stejnými silami, které jí uvěznily. Nebezpečí potlačení přirozené energie v sobě je viditelné v trhlinách chystajícího se sopečného výbuchu na okrajích obrazu.

Skutečné poselství této karty je výzva k hledání léčivého ventilu pro tuto potenciální explozi. Je nezbytně důležité nalézt způsob, jak uvolnit jakékoli napětí a stres, které se v tobě nahromadilo. Tluč do polštáře, skákej nahoru a dolu, vyjdi do přírody a křič pod širým nebem - udělej cokoli, co otřese tvou energií a nechá ji volně proudit. Nečekej, až dojde ke katastrofě.

V sanskrtu se to jmenuje alaya vigyan, dům, do jehož sklepa neustále odhazuješ věci, které jsi chtěl udělat, ale kvůli tvému společenskému postavení, kultuře, civilizaci jsi nemohl. Ale ony se tam všechny hromadí a ovlivňují velmi nepřímo tvé jednání, tvůj život. Přímo se s nimi nesetkáš, protože jsi je potlačil do temnoty, ale z té temné strany ovlivňují tvé chování. Jsou nebezpečné. Držet v sobě všechny tyto zábrany je nebezpečné.

Je možné, že právě tyto věci když dojdou svého vyvrcholení, způsobují šílenství. Šílenství není nic jiného, než bod, k němuž všechna tato potlačení dojdou, když už je nelze kontrolovat. Šílenství je však na rozdíl od meditace přijatelné - a meditace je ta jediná cesta k tvému absolutnímu duševnímu zdraví.