XVII. Ticho

Tichá, zrcadlová vnímavost noci za úplňku plné hvězd se zrcadlí dole v mlžném jezeře. Tvář bohyně noci, která přináší hloubku mír a porozumění je na obloze hluboce ponořena v meditaci.

Nastal vzácný okamžik. Bude pro tebe snadné spočinout ve svém nitru a zkoumat hlubky tvého vnitřního ticha až do bodu, kde se setkává s tichem universa.

Není co dělat, není kam jít a tvé vnitřní ticho proniká vším, co uděláš. Lidem, kteří jsou zvyklí na všechen ten hluk a dění světa, to může být nepohodlné. Nevadí. Vyhledej ty, kteří dokáží souznít s tvým tichem nebo si vychutnej svou samotu. Je na čase jít domů k sobě. Poznání a porozumění, kterých se ti nyní dostane, se projeví později, až se tvůj život zase dostane do aktivnější fáze.

Ovládla tě energie celku. Opanovala Tě, Ty už nejsi, je jen celek.

V tomto okamžiku, kdy do tebe proniká ticho, můžeš pochopit jeho význam, protože je to stejné ticho, které prožíval Gautama Buddha. Stejné ticho jež prožíval Čuang-c, Bodhidharma nebo Nan Sen ... Chutná pořád stejně.

Časy se mění, svět se neustále proměňuje, ale prožitek ticha, ta radost z něj zůstávají stejné. Je to jediné, na co se můžeš spolehnout, jediné co nikdy nezanikne. Je to jediná věc, kterou můžeš nazvat svým bytím.

2. Duhy (Hmota - tělo): Tady a teď

Člověk, jež se pohybuje po kamenech, našlapuje lehkovážně a zvesela, zároveň je i vyrovnaný a bdělý. Za rozvířenou, věčně proměnlivou vodou vykukují obrysy budov; zdá se, že v pozadí je město. Ten muž je na tržišti, ale zároveň mimo něj - udržuje rovnováhu a dokáže vše pozorovat z vyšší perspektivy.

Tato karta nás vyzývá, abychom se uvlonili od předsudků, které jsme získali jindy a jinde a bděle vnímali, co se děje tady a teď. Život je obrovský oceán, ve kterém si můžeš hrát - vzdáš-li se svého posuzování, preferencí, a lpění na detailech svých dlouhodobých plánů. Buď přístupná všemu, co k tobě v danou chvíli přichází. A neboj se, když klopýtneš nebo upadneš; pak prostě vstaň, opraš se, pořádně se zasměj a jdi dál.

Minulost už není a budoucnost ještě není; obojí se zbytečně pohybuje ve směru, který neexistuje. Jedno bylo, ale už není, druhé ještě ani nezačalo být. Proto povolaný žije od okamžiku k okamžiku a jeho šíp směřuje do přítomnosti, je vždy tady a teď; ať je kde je, celá jeho bytost je zaujata tím, co je tady a co je teď. To je jen jediný správný směr. Jen takový člověk může vstoupit do zlaté brány.
Zlatá brána je přítomnost.
Zlatá brána je tady a teď.
... a být v přítomnosti můžeš jen tehdy, když nejsi ctižádostivá - žádné uskutečnění, žádná touha po moci, penězích, prestiži, dokonce ani po osvícení, protože všechno chtění směřuje k budoucnosti. Pouze člověk bez ctižádosti může žít v přítomnosti.

Člověk, který chce žít v přítomnosti, nemůže myslet, musí jen vidět a vstoupit do brány. Zážitek se dostaví, ale nemůže být předem promyšlený.

Páže ohně: Hravost

Život je zřídkakdy tak vážný, jak si myslíme, a když tuto skutečnost objevíme, začne nám život nabízet stále více přílažitostí k hravosti. Žena na této kartě se raduje ze života jako motýl, který právě vylétl ze své kukly za příslibem světla. Připomíná nám chvíle našeho dětství, kdy jsme na pláži sbírali mušle a stavěli hrady z písku, bez ohledu nato, ze každou chvíli může přijít vlna a všechno zničit. Tato žena ví, že život je hra, a právě teď, bez ostychu a předstírání, hraje roli klauna.

Páže Ohně je znamením tvé připravenosti na všechno nové a svěží. Na obzoru je něco úžasného a ty máš zrovna tu správnou dětskou nevinnost a jasnost, abys to přivítal s otevřenou náručí.

V okamžiku, kdy začneš vidět život jako něco nevážného a hravého, všechna tíže z tvého srdce opadne. Všechen strach ze smrti, ze života, z lásky zmizí. Člověk začíná žít a cítí se velmi lehký, skoro bez tíhy. Tak beztížný, že se stává, že může vzlétnout k oblakům.

Největším přínosem zenu je, že ti nabízí náhradu vážnosti. Vážný člověk vytvořil všechna náboženství. Vytvořil všechny filozofie, kultury, morálky; vše kolem tebe je výtvorem vážného člověka. Zen z vážného světa vypadl. Vytvořil si svůj vlastní, velmi hravý svět plný smíchu, kde se velcí mistři chovají jako malé děti.

Eso ohně (činy): Zdroj

Když mluvíme o "spojení se zemí", nebo "s vlastním středem", je vždycky řeč o tomto Zroji. Když začínáme nějaký tvořivý projekt, jsme naladěni na tento Zdroj.

Tato karta nám připomíná, že máme přístup k obrovskému rezervoáru energie. A že se na něj nenapojíme přemýšlením nebo plánováním, ale tím, že se spojíme se zemí a se svým středem a ztišíme se natolik, abychom byli v kontaktu se Zdrojem. Je přítomen v každém z nás, jako jako osobní individuální slunce, které nám dává život a energii. Je to čistá pulzující energie, dostupná a připravená dát nám cokoli, co potřebujeme k dosažení svých přání, která nás uvítá zase zpátky doma když si potřebujeme odpočinout. Takže ať už právě teď začínáš něco nového a potřebuješ inspiraci, nebo jsi zrovna něco dokončila a potřebuješ si vydechnout, jdi ke Zdroji. Jsi vždy očekávána a nemusíš udělat ani krok z domu, abys ho našla.

Zen po tobě chce, abys vyšla z hlavy směrem k základnímu zdroji... Neznamená to, že by si zen nebyl vědom možností využití energie v hlavě, ale když budeš všechnu energii využívat v hlavě, nikdy si neuvědomíš svou věčnost... Nikdy nezažiješ, jaké je to být zajedno s celkem. Když energie zůstává ve středu, pulzuje, když se nikam nepohybuje, ani do hlavy, ani do srdce, je v samotném zdroji, odkud ji čerpá jak srdce, tak i hlava - pulzuje v samotném zdroji - to je skutečný význam zazenu.

Zazen znamená sedět ve zdroji samotném a nikam se nehýbat, až se vynoří obrovská síla, transformace energie ve světlo a lásku, ve větší život, v soucit, v tvořivost. Může na sebe vzít mnoho podob. Ale nejdřív se musíš naučit, jak být u zdroje. Pak zdroj rozhodne, v čem spočívá tvůj potenciál. U zdroje se můžeš uvolnit, a on ti ukáže svůj vlastní potenciál.

6. Mraky (mysl): Břemeno

Když neseme ten náklad všeho, co bychom měli nebo neměli dělat, který nám naložili druzí, budeme za chvíli jako tato otrhaná postava, jež se všemi silami snaží vydrápat nahoru. "Rychleji, zaber, ať už jsi nahoře!", pokřikuje na něj pomatený tyran s panovačným kohoutem na hlavě, kterého nese na ramenou.

Jestli ti v těchto dnech život připadá jako jeden velký zápas od kolébky do hrobu, pak možná přišla vhodná doba pokrčit rameny a zkusit, jaké je chodit bez těch dvou na zádech. Máš své vlastní hory k dobývání, své vlastní sny ke splnění, ale nikdy nebudeš mít dost energie k jejich dosažení, dokud se neuvolníš ode všech očekávání, kterými tě zahrnuli druzí a ty je teď považuješ za své. Je možné, že existují jen v tvé mysli, ale to neznamená, že tě nemohou strhnout k zemi. Je na čase si odlehčit a poslat je jejich vlastní cestou.

Opravdový život člověka je cesta, na níž se zbavuje lží, jež mu vnutili druzí. Vysvlečený, nahý, přirozený, je člověk tím, čím je. Je to záležitost bytí, ne stávání se. Lež se nemůže stát pravdou, osobnost se nemůže stát tvou duší. Neexistuje žádný způsob, jak z nepodstatného udělat podstatné. Nepodstatné zůstane nepodstatným, podstatné zůstane podstatným, nelze je zaměňovat. A úsilí dosáhnout pravdy není nic jiného, než vytváření ještě většího zmatku. Pravdy nemůže být dosaženo. Nelze jí dosáhnout, ona už tady je. Stačí, když se zbavíme lží. Veškeré úsilí a účely a ideály a cíle a ideologie, náboženství a nápravné a zlepšovací systémy jsou lži. Dej si na ně pozor. Uvědom si skutečnost, že to, jak jsi, je lež. Zmanipulovaný, zkultivovaný ostatními. Usilování o pravdu jen rozptyluje a něco odsouvá. Je to způsob, jak se lži skrývají.

Podívej se na tu lež, pozorně se podívej na lživost své osobnosti. Protože uvidět lež znamená ji zastavit. Přestat lhát znamená přestat hledat jakoukoli pravdu - není proč. V okamžiku, kdy lež zmizí, je tu pravda v celé své kráse a zářivosti. Lži zmizí, jakmile je uvidíme, a to, co zbyde, je pravda.