XVII. Ticho

Tichá, zrcadlová vnímavost noci za úplňku plné hvězd se zrcadlí dole v mlžném jezeře. Tvář bohyně noci, která přináší hloubku mír a porozumění je na obloze hluboce ponořena v meditaci.

Nastal vzácný okamžik. Bude pro tebe snadné spočinout ve svém nitru a zkoumat hlubky tvého vnitřního ticha až do bodu, kde se setkává s tichem universa.

Není co dělat, není kam jít a tvé vnitřní ticho proniká vším, co uděláš. Lidem, kteří jsou zvyklí na všechen ten hluk a dění světa, to může být nepohodlné. Nevadí. Vyhledej ty, kteří dokáží souznít s tvým tichem nebo si vychutnej svou samotu. Je na čase jít domů k sobě. Poznání a porozumění, kterých se ti nyní dostane, se projeví později, až se tvůj život zase dostane do aktivnější fáze.

Ovládla tě energie celku. Opanovala Tě, Ty už nejsi, je jen celek.

V tomto okamžiku, kdy do tebe proniká ticho, můžeš pochopit jeho význam, protože je to stejné ticho, které prožíval Gautama Buddha. Stejné ticho jež prožíval Čuang-c, Bodhidharma nebo Nan Sen ... Chutná pořád stejně.

Časy se mění, svět se neustále proměňuje, ale prožitek ticha, ta radost z něj zůstávají stejné. Je to jediné, na co se můžeš spolehnout, jediné co nikdy nezanikne. Je to jediná věc, kterou můžeš nazvat svým bytím.

5. Hmota (tělo): Outsider

Malé dítě stojí na tomto obrázku za branou a dívá se za ni. Je tak malé a tak pevně přesvědčené, že se tudy nedá projít, že si ani nevšimlo odemčeného zámku; bránu stačí jen otevřít.

Kdykoli si připadáme "vynecháni", nebo vyloučeni, začínáme se cítit jako malé, bezbranné dítě. Není na tom nic zvláštního, neboť tyto pocity jsou hluboce zakořeněné v našich zkušenostech z dětství. Problém je v tom, že právě proto, že jsou tak hluboce zakořeněné, odehrávají se v našem životě znovu a znovu jako kazeta. Nyní máš příležitost tu kazetu zastavit, přestat se trýznit myšlenkami, že nějak nejsi "dost dobrá" k tomu, aby tě druzí přijali a vzali mezi sebe. Uvědom si kořeny těchto pocitů v minulosti a pusť se staré bolesti. Uvidíš pak zcela jasně, jak můžeš otevřít bránu a vstoupit do toho, čím se tolik toužíš stát.

Připadáš si tedy jako outsider. To je dobře. Je to přechodné období. Musíš být bdělá a nepropadnout zoufalství a bolesti. Kdo Tě utěší, když už tady ani Bůh není? Nepotřebuješ žádnou útěchu. Z toho už lidstvo vyrostlo. Buď žena, buď muž a postav se na vlastní nohy.

Jediný způsob, jak se spojit s existencí, je jít dovnitř, protože tam, ve svém středu jsi s ní ve spojení vždy. Byla jsi fyzicky odpojena od své matky. To odpojení bylo naprosto nezbytné, aby ses mohla stát sama sebou. Ale od univerza odpojená nejsi. Tvoje spojení s univerzem spočívá ve vědomí. Nemůžeš jej vidět, takže je nutné jít s velkým uvědoměním, pozorností a svědectím hluboko dovnitř, tam to spojení najdeš. Buddha je tvým spojením!

XIII. Transformace

Klíčová postava této karty sedí na obrovské květině prázdnoty a drží v rukou symboly transformace - meč, který prosekává iluze, hada, jenž se omlazuje svlékáním kůže, přetržená pouta omezení a jin-jang symbol transcendentální duality. Jedna z rukou spočívá v klíně, otevřená a přijímající. Druhá ruka směřuje dolů a dotýká se úst spící tváře, symbolizující ticho které přichází, když jsme v klidu.

Přišel okamžik pro hluboké odpoutání. Pusť se a přijmi přítomnost jakékoliv bolesti, smutku nebo problémů jako fakt. Je to podobná zkušenost, jakou měl Gautama Buddha, který po letech hledání nakonec došel k tomu, že už není nic, co by mohl udělat, a vzdal to. Ještě té noci dosáhl osvícení. Stejně tak jako smrt, má i transformace svůj čas. A jako smrt, i ona tě přenese z jedné dimenze do druhé.

Zenový mistr není jen učitel. Všechna náboženství mají pouze učitele. Učí tě věci, které neznáš, a chtějí po tobě, abys jim věřil, protože neexistuje žádný způsob jak tyto skutečnosti převést do objektivní reality. Ani učitel však tyto věci nepoznal - pouze jim uvěřil a svou víru předává druhým. Svět zenu není světem věřících. Není pro pravověrné; je jen pro ty odvážné duše, které se dokáží zbavit své víry, nevíry, pochybností, svých proč, rozumů, mysli, a jednoduše vstoupit do čistého bytí bez hranic.

S tím však přichází nesmírná transformace. Proto mě nech říci, že zatímco jsou ostatní zaujati filozofií, je zen zaujat metamorfózou, transformací. Je to ta pravá alchymie: proměňuje tě z obyčejného kovu ve zlato. Její jazyk však musíte pochopit svým milujícím srdcem, ne svými argumenty a intelektuální myslí, ani prostým nasloucháním bez ohledu na její pravdivost. A pak najednou přijde ten okamžik, kdy uvidíš to, čemu ses celý život vyhýbal. Náhle se, jak říkal Gautama Buddha, "osmdesát čtyři tisíc dveří" otevře.

10. Mraky (mysl): Znovuzrození

Tato karta zobrazuje vývoj vědomí, jak ho popsal Friedrich Nietzche ve své knize "Tak pravil Zarathustra". Mluví o třech stupních: o velbloudu, lvu a dítěti. Velbloud je ospalý, spokojený sám se sebou. Žije v sebeklamu, že je vrcholkem hory, ale ve skutečnosti je natolik v zajetí názorů jiných, že má jen stěží nějakou vlastní energii. Z velblouda se vnořuje lev. Když si uvědomíme, jak nás život míjel, začneme se požadavkům druhých bránit. Vystupujeme z davu, sami a hrdí a vykřikujeme svou pravdu. Tím to ale nekončí. Nakonec povstane dítě, jež není ani svolné, ani vzdorovité, ale nevinné a spontánní a věrné svému bytí.

Ať jsi nyní v jakémkoli z těchto rozměrů - ospalá, deprimovaná nebo řvoucí a vzpurná - věz, že se to vyvine v něco nového, když to dovolíš. Je čas pro růst a změnu.

V zenu přicházíš ODNIKUD a jdeš NIKAM. Jseš tady a teď, nepřicházíš ani neodcházíš. Všechno tě míjí; tvé vědomí to odráží, a s ničím se neztotožňuje. Když lev řve před zrcadlem, myslíš si, že řve zrcadlo? Nebo když lev odejde a přijde dítě a tančí, zrcadlo hned zapomene a tančí s dítětem - myslíš si, že zrcadlo s dítětem tančí? Zrcadlo nedělá nic, jednoduše všechno odráží.
Zvé vědomí je pouhé zrcadlo.
y nepřicházíš, ani neodcházíš.
Věci přicházejí a odházejí.
Jsi mladá, jsi stará; jsi živá, jsi mrtvá.
Všechny tyto stavy jsou jen odrazem ve věčném rezervoáru vědomí.

Eso ohně (činy): Zdroj

Když mluvíme o "spojení se zemí", nebo "s vlastním středem", je vždycky řeč o tomto Zroji. Když začínáme nějaký tvořivý projekt, jsme naladěni na tento Zdroj.

Tato karta nám připomíná, že máme přístup k obrovskému rezervoáru energie. A že se na něj nenapojíme přemýšlením nebo plánováním, ale tím, že se spojíme se zemí a se svým středem a ztišíme se natolik, abychom byli v kontaktu se Zdrojem. Je přítomen v každém z nás, jako jako osobní individuální slunce, které nám dává život a energii. Je to čistá pulzující energie, dostupná a připravená dát nám cokoli, co potřebujeme k dosažení svých přání, která nás uvítá zase zpátky doma když si potřebujeme odpočinout. Takže ať už právě teď začínáš něco nového a potřebuješ inspiraci, nebo jsi zrovna něco dokončila a potřebuješ si vydechnout, jdi ke Zdroji. Jsi vždy očekávána a nemusíš udělat ani krok z domu, abys ho našla.

Zen po tobě chce, abys vyšla z hlavy směrem k základnímu zdroji... Neznamená to, že by si zen nebyl vědom možností využití energie v hlavě, ale když budeš všechnu energii využívat v hlavě, nikdy si neuvědomíš svou věčnost... Nikdy nezažiješ, jaké je to být zajedno s celkem. Když energie zůstává ve středu, pulzuje, když se nikam nepohybuje, ani do hlavy, ani do srdce, je v samotném zdroji, odkud ji čerpá jak srdce, tak i hlava - pulzuje v samotném zdroji - to je skutečný význam zazenu.

Zazen znamená sedět ve zdroji samotném a nikam se nehýbat, až se vynoří obrovská síla, transformace energie ve světlo a lásku, ve větší život, v soucit, v tvořivost. Může na sebe vzít mnoho podob. Ale nejdřív se musíš naučit, jak být u zdroje. Pak zdroj rozhodne, v čem spočívá tvůj potenciál. U zdroje se můžeš uvolnit, a on ti ukáže svůj vlastní potenciál.