XVII. Ticho

Tichá, zrcadlová vnímavost noci za úplňku plné hvězd se zrcadlí dole v mlžném jezeře. Tvář bohyně noci, která přináší hloubku mír a porozumění je na obloze hluboce ponořena v meditaci.

Nastal vzácný okamžik. Bude pro tebe snadné spočinout ve svém nitru a zkoumat hlubky tvého vnitřního ticha až do bodu, kde se setkává s tichem universa.

Není co dělat, není kam jít a tvé vnitřní ticho proniká vším, co uděláš. Lidem, kteří jsou zvyklí na všechen ten hluk a dění světa, to může být nepohodlné. Nevadí. Vyhledej ty, kteří dokáží souznít s tvým tichem nebo si vychutnej svou samotu. Je na čase jít domů k sobě. Poznání a porozumění, kterých se ti nyní dostane, se projeví později, až se tvůj život zase dostane do aktivnější fáze.

Ovládla tě energie celku. Opanovala Tě, Ty už nejsi, je jen celek.

V tomto okamžiku, kdy do tebe proniká ticho, můžeš pochopit jeho význam, protože je to stejné ticho, které prožíval Gautama Buddha. Stejné ticho jež prožíval Čuang-c, Bodhidharma nebo Nan Sen ... Chutná pořád stejně.

Časy se mění, svět se neustále proměňuje, ale prožitek ticha, ta radost z něj zůstávají stejné. Je to jediné, na co se můžeš spolehnout, jediné co nikdy nezanikne. Je to jediná věc, kterou můžeš nazvat svým bytím.

5. Hmota (tělo): Outsider

Malé dítě stojí na tomto obrázku za branou a dívá se za ni. Je tak malé a tak pevně přesvědčené, že se tudy nedá projít, že si ani nevšimlo odemčeného zámku; bránu stačí jen otevřít.

Kdykoli si připadáme "vynecháni", nebo vyloučeni, začínáme se cítit jako malé, bezbranné dítě. Není na tom nic zvláštního, neboť tyto pocity jsou hluboce zakořeněné v našich zkušenostech z dětství. Problém je v tom, že právě proto, že jsou tak hluboce zakořeněné, odehrávají se v našem životě znovu a znovu jako kazeta. Nyní máš příležitost tu kazetu zastavit, přestat se trýznit myšlenkami, že nějak nejsi "dost dobrá" k tomu, aby tě druzí přijali a vzali mezi sebe. Uvědom si kořeny těchto pocitů v minulosti a pusť se staré bolesti. Uvidíš pak zcela jasně, jak můžeš otevřít bránu a vstoupit do toho, čím se tolik toužíš stát.

Připadáš si tedy jako outsider. To je dobře. Je to přechodné období. Musíš být bdělá a nepropadnout zoufalství a bolesti. Kdo Tě utěší, když už tady ani Bůh není? Nepotřebuješ žádnou útěchu. Z toho už lidstvo vyrostlo. Buď žena, buď muž a postav se na vlastní nohy.

Jediný způsob, jak se spojit s existencí, je jít dovnitř, protože tam, ve svém středu jsi s ní ve spojení vždy. Byla jsi fyzicky odpojena od své matky. To odpojení bylo naprosto nezbytné, aby ses mohla stát sama sebou. Ale od univerza odpojená nejsi. Tvoje spojení s univerzem spočívá ve vědomí. Nemůžeš jej vidět, takže je nutné jít s velkým uvědoměním, pozorností a svědectím hluboko dovnitř, tam to spojení najdeš. Buddha je tvým spojením!

8. Oheň (činy): Cesta

Nepatrné postavě pohybující se na této kartě překrásnou krajinou nezáleží na cíli. Ví, že cílem je cesta sama, že samo putování už je svatým místem a že důležitý je každý krok.

Ve výkladu tato karta ukazuje na období pohybu a změn. Může jít fyzické přemisťování z místa na místo nebo o vnitřní pohyb od jednoho způsobu bytí k druhému. V každém případě však tato karta slibuje, že cestování bude snadné a přinese s sebou pocit dobrodružství a růstu; není třeba příliš bojovat a plánovat. Cesta nám rozvněž může připomínat, abychom přijali a přivítali vše nové, jako když cestujeme do cizí země, na jejíž kulturu a společnost nejsme zvyklí. Tento postoj otevřenosti a přijetí přiláká do našeho života nové přátele i zkušenosti.
Život je neustále se měnící kontinuum. Nemá žádného konečného cíle, ke kterému by směřoval. Život je jen putování, život je cesta sama o sobě, ne dosažení nějakého bodu, nějakého cíle - jen tanec a pouť a radostný pohyb bez starosti o cíl. Co budeš dělat, když dojdeš k cíli? Na to se nikdo neptá, protože každý se snaží mít v životě nějaký cíl.

Ale ty následky... Jestliže v životě opravdu dosáhneš cíle, co potom? Budeš z toho celý nesvůj. Není už kam jít... Dosáhl jsi konečného cíle - a během cesty jsi všechno ztratil. Musel jsi všechno ztratit. Potom budeš stát v cíli nahý a rozhlížet se kolem sebe jako idiot: k čemu ti to všechno bylo? Tolik jsi spěchal, tolik obav jsi měl a tohle je výsledek.

0. Blázen

Blázen se každým krokem, každým okamžikem vzdaluje své minulosti. Nemá nic, než svou čistotu, nevinnost a důvěřivost, jež symbolizuje bílá růže v jeho ruce. Vzor na jeho oděvu hraje barvami čtzř elementů tarotu - je v harmonii se vším, co ho obklopuje. Jeho intuice dosahuje vrcholu. V tomto okamžiku Blázna celeé universum podporuje ke skoku do neznáma. V řece života na něj čeká plno dobrodružství.

Tato karta ukazuje, že když právě teď budeš důvěřovat své intuici, svému pocitu, že vše, co se děje, je správné, nemůžeš udělat chybu. Tvé jednání může připadat "bláznivě" všem, kdo se jej budou snažit pochopit svým rozumem. Bod "nuly" ve kterém blázen spočívá, je však nevyčíslitelným číslem. Nech se vést důvěrou a necinností, ne skepsí či minulými zkušenostmi.

Blázen je člověk, který důvěřuje; blázen je člověk, který důvěřuje navzdory všem svým zkušenostem. Podvedete ho, a on vám důvěřuje; podvedete ho znovu, a on vám důvěřuje; podvedete ho ještě jednou, a on vám stále důvěřuje. Řeknete mu, že je blázen, ani pak se nepoučí. Jeho důvěra je obrovská; jeho důvěra je tak čistá, že ji nikdo nemůže otrávit.

Buď blázen v taoistickém smyslu, ve smyslu zenu. Nesnaž se opevnit za zdí svých vědomostí. Jakákoliv zkušenost k tobě příjde, dej ji volný průběh a jdi dál, nech ji odejít. Stále pokračuj v očistě své mysli; mynulost nechávej za sebou tak, aby jsi setrvával v přítomnosti, tady a teď, jako by ses právě narodil, jako děťátko. Zpočátku to bude velmi obtížneé. Celý svět tě začne využívat.... nech je být. Jsou to chudáci. I když tě ošidí, podvedou a okradou, nech tomu volný průběh, protože to, co je skutečně tvé, ti nikdy nemůže být odejmuto, to co ti skutečně patří, ti nikdo nemůže ukrást. A pokaždé, když se nepoddáš korupci, posílí tato příležitost tvou vnitřní jednotu. Tvá duše víc vykrystalizuje.

X. Změna

Symbol na této kartě, obrovské kolo, představuje čas, osud, karmu. Kolem kruhu, který je neustále v pohybu, se otáčejí galaxie a na jeho obvodu se objevuje dvanáct znamení zvěrokruhu. Uvnitř obvodu je zasazeno osm trigramů I-ťing a ještě blíže středu jsou čtyři směry rozzářené energií blesků. Otáčející se trojúhelník směřuje v tomto momentě vzhůru k božskému, čínský symbol pro jin a jang, mužské a ženské, tvořivé a přijímající, leží uprostřed.

Často se říká, že jedinou neměnnou věcí na světě je změna sama. Život se neustále mění, vyvíjí, umírá a znovu rodí. A v tomto obrovském kruhovém obrazci má každý protiklad svou roli. Ten, kdo se křečovitě drží okrajů kola, může dostat závrať! Vyhledej střed cyklónu a uvolni se, protože i tohle jednou pomine.

Život se stále bezmyšlenkovitě opakuje - dokud si to neuvědomíš, bude se opakovat pořád dokola. Proto mu buddhisté říkají kolo života a smrti - kolo času. Celý život je kruh: po zrození následuje smrt, po smrti následuje zrození; po lásce přichází nenávist, po nenávisti láska; po úspěchu následuje pád, pád je následován úspěchem. Jen se na to podívej!

Když to dokážeš alespoň pár dní sledovat, začnou se před tebou rýsovat obrysy kruhu. Jednou se probudíš, je krásné ráno, a tobě je tak dobře, jsi šťastný, druhý den se zase cítíš tak zle a otupěle, že začneš pomýšlet na sebevraždu. Ještě včera jsi byl plný života a dnes je to jen samá potíž a ty nevíš, proč bys měl žít... A tak to jde pořád dál a dál, jenomže nevidíš ten kruh.

Jakmile ten kruh jednou uvidíš, budeš vědět jak ven.