10. Duhy (Hmota - tělo): My jsme svět

Lidstvo je na této kartě zobrazeno jako duha bytostí, jež tančí kolem mandaly země a drží se za ruce v radosti a vděčnosti za dar života. Tato karta představuje období komunikace, sdílení bohatství, které do celku přináší každý z nás. Není zde žádné lpění, žádná chamtivost. Je to kruh bez strachu a pocitů nadřízenosti nebo podřízenosti.

Když poznáme společný zdroj celého lidstva, společný původ našich snů a tužeb, nadějí a strachu, vidíme najednou, že jsme všichni spojeni ve velkém zázraku existence.

Když dokážeme spojit své nezměrné vnitřní bohatství k vytvoření pokladu lásky a moudrosti přístupné všem, budeme spojeni v nádherném obrazci věčného stvoření.

Když tisíce a tisíce lidí na celé zemi oslavuje, tančí, zpívá, jsou v extázi, opilí božským, neexistuje možnost žádné globální sebevraždy. Může snad být v takovém veselí a s takovým množstvím smíchu, s takovým psychickým i fyzickým zdravím, s takovou přirozeností a spontánností válka...?

Dostali jsme život k tomu, abychom tvořili, radovali se a oslavovali. Když pláčete a naříkáte, když jste zoufalí, jste sami. Když oslavujete, podílí se na tom celá existence. Pouze v oslavování může dojít k setkání s nejvyšším, s věčným. Pouze oslavováním můžeme přesáhnout kruh zrození a smrti.

4. Oheň (činy): Účast

Každá z postav v mandale na této kartě má levou dlaň obrácenou vzhůru v poloze přijímání a pravou dlaň dolů v poloze dávání. Celý kruh vytváří obrovské energetické pole ve tvaru dvojitého dorje, tibetského symbolu blesku. Tuto mandalu můžeme přirovnat k energetickému poli, jež se vytváří kolem buddhy, kde každý jednotlivec v kruhu má svůj jedinečný podíl na vytváření jednotného a živého celku. Je jako květina, která je ve své celistvosti mnohem krásnější než souhrn jejích částí a zároveň dává vyniknout kráse každého okvětního lístku.

Naskytla se ti příležitost spolupracovat s druhými na vytvoření něčeho většího a krásnějšího, než co by zvládl udělat každý zvlášť. Tvoje účast neprospěje jen tobě, ale přinese něco cenného i celku.

Viděl jsi někdy, jak přichází noc? Jen málokdo si uvědomuje věci, které se dějí každý den. Viděl jsi někdy, jak přichází večer? Půlnoc se svou písní? Východ slunce a jeho krása? Chováme se skoro jako slepci. Tak krásný svět a my žijeme ve svých malých kalužích vlastní bídy. A už jsme si na to tak zvykli, že bojujeme s každým, kdo nás odtud chce vytáhnout. Nechcete být vytrženi ze své bídy, ze svého utrpení. Všude kolem je přece tolik radosti, jenom si to uvědomit a stát se účastníkem, ne divákem.

Filozofie je spekulace, zen je účast. Buď při tom, když noc odchází, buď při tom, když přichází večer, účastni se hvězd, oblaků; udělej ze své účasti životní styl a celá existence bude taková radost, taková extáze, že se ti o lepším universu nemohlo ani zdát.

2. Voda (emoce): Přátelství

Větve dvou stromů se na této kartě se vzájemně proplétají, jejich spadané krásně zbarvené listí se na zemi promíchává. Je to, jako by se nebe a země spojily láskou. Každý z nich však stojí sám, zakořeněný v půdě, každý je sám spojen se zemí. Přestavují tak spoustu opravdových přátel, vyzrálých, přirozených, dobře spolu vycházejících. V jejich vztahu není žádná naléhavost, potřeba ani touha cokoli na druhém změnit.

Tato karta ukazuje na tvou připravenost pro takový druh přátelství. Možná přitom zjistíš, že přestáváš mít zájem o všechna ta dramata a romance, která tak změstnávají druhé. Není to ztráta. Je to zrod vyšší, více milující kvality na základě hluboké zkušenosti. Zrození ničím nepodmíněné lásky, bez očekávání a požadavků.

Nejprve medituj, buď blažená. Mnoho lásky pak přijde svou vlastní cestou. A být s ostatními bude stejně krásné, jako být sama. Bude to také jednoduché. Nejsi závislá na druhých a nečiníš druhé závislými na sobě. Pak je to vždycky přátelství. Nikdy se z toho nestane připoutanost, bude to vždycky spřízněnost.

Buď ve vztahu, ale nedělej z toho sňatek. Ke sňatku vede strach, ke spřízněnosti láska. Buď ve vztahu; dokud všechno půjde krásně; sdílej ho. A když uvidíš, že přišla chvíle, kdy se vaše cesty rozcházejí, rozluč se s velkou vděčností za všechno, to pro tebe ten druhý znemanal, za všechnu radost a potěšení, za všechny krásné chvíle strávené pohromadě. Bez trápení, bez bolesti; jednoduše se rozlučte.

9. Mraky (mysl): Smutek

Na této kartě můžeme vidět obraz Anandy, bratrance a žáka Gautamy Buddhy. Byl Buddhovi neustále po boku, připraven vyplnit každé jeho přání po celých dva a čtyřicet let. V příběhu se praví, že když Buddha zemřel, Ananda u něj stále seděl a plakal. Ostatní žáci ho kárali, že nic nechápe: Buddha zemřel zcela naplněný; měl by se tedy radovat. Ale Ananda řekl: "Nepochopili jste mne. Nepláču kvůli němu, ale kvůli sobě, protože po všechna ta léta jsem byl neustále po jeho boku a stejně jsem ničeho nedosáhl." Ananda zůstal vzhůru celou noc, hluboce meditoval a prociťoval svou bolest a smutek. Říká se, že do rána byl osvícen.

Období velkého smutku se také může stát obdobím velké transformace. Aby však k takové transformaci mohlo dojít, musíme jít hluboko, až k samotným kořenům naší bolesti a prožít ji takovou, jaká je, bez obviňování a sebelítosti.

Pamatuj si, že tato bolest tu není od toho, abys byl smutný. V tom se mnozí lidé mýlí... tato bolest je tu jen proto, aby ses stal bdělejším - protože se lidé stávají bdělými až tehdy, když se jim šíp zabodne se hluboko do srdce a zraní je. Jinak se bdělými nestanou. Když je život snadný, pohodlný, příjemný, kdo by se staral? Komu by se chtělo být bdělým? Když vám ale zemře přítel, existuje určitá možnost. Když se s tebou rozejde tvá žena - a ty jsi úplně sám uprostřed temných nocí. Tolik jsi ji miloval a vsadil jsi všechno, co jsi měl a najednou, z ničeho nic, je pryč. Plakat ve své osamělosti je příležitost, která ti, když ji využiješ, může pomoci k uvědomění. Ten šíp bolí: můžeš ho využít.

Bolest tu není proto, abys byl zoufalý, je zde proto, aby tě učinila bdělejším. A když jsi bdělý, zoufalství zmizí.

XI. Průlom

Převaha červené na této kartě jasně naznačuje, že jde o energii, sílu a moc. Ze solárníh plexu - centra moci - postavy na obrázku, vychází proud průzračného světla a její postoj vypovídá o bujnosti a rozhodnosti. Každý z nás se někdy dostane do takové situace, kdy už má všeho dost. V tu chvíli máme pocit, že něco musíme udělat, cokoliv, i když se později může ukázat že jsme udělali chybu - abychom odhodili vše, co nás tíží, svazuje a omezuje. Když nic neuděláme, hrozí, že to vše zadusí a zmrzačí samotnou naši životní energii.

Jestliže máš pocit, že máš všeho dost, dovol si riskovat a rozbít ty staré konstrukce a omezení, co bránily tvé životní energii, aby volně proudila. Až to uděláš, budeš překvapen, kolik síly a vitality může tento průlom přinést tvému životu.

Jedinou úlohou mistra je proměnit kolapsy do průlomů. Psychoterapeut tě jednoduše zazáplatuje. To je jeho úloha. Není zde, aby tě změnil. Ty ale potřebuješ meta psychologii, psychologii buddhů.

Tím největším životním dobrodružstvím je vědomý průchod kolapsem. Je to extrémě riskantní, protože nemáš nejmenší záruku, že se kolaps stane i průlomem. Stane se to, ale tyhle věci nejsou nikdy jisté. Tvůj chaos je odvěký - mnoho, mnoho životů jsi žil v chaosu. Je hustý, beznadějný a neproniknutelný. Je to téměř jako universum samo. Když do něj vstoupíš se svými omezenými možnostmi, je to samozřejmě nebezpečné. Ten, kdo se však neutkal s tímto nebezpečím, se nikdy nestane celistvým, nikdy se nestane nerozdělitelnou bytostí.

Zen, nebo meditace, je metoda, která ti chaosem, temnou nocí duše, pomůže projít vyrovnaně, ukázněně a s bdělostí.

Úsvit není daleko, ale než začně svítat, musíš přečkat temnou noc. Čím blíž bude svítání, tím temnější bude noc.