10. Duhy (Hmota - tělo): My jsme svět

Lidstvo je na této kartě zobrazeno jako duha bytostí, jež tančí kolem mandaly země a drží se za ruce v radosti a vděčnosti za dar života. Tato karta představuje období komunikace, sdílení bohatství, které do celku přináší každý z nás. Není zde žádné lpění, žádná chamtivost. Je to kruh bez strachu a pocitů nadřízenosti nebo podřízenosti.

Když poznáme společný zdroj celého lidstva, společný původ našich snů a tužeb, nadějí a strachu, vidíme najednou, že jsme všichni spojeni ve velkém zázraku existence.

Když dokážeme spojit své nezměrné vnitřní bohatství k vytvoření pokladu lásky a moudrosti přístupné všem, budeme spojeni v nádherném obrazci věčného stvoření.

Když tisíce a tisíce lidí na celé zemi oslavuje, tančí, zpívá, jsou v extázi, opilí božským, neexistuje možnost žádné globální sebevraždy. Může snad být v takovém veselí a s takovým množstvím smíchu, s takovým psychickým i fyzickým zdravím, s takovou přirozeností a spontánností válka...?

Dostali jsme život k tomu, abychom tvořili, radovali se a oslavovali. Když pláčete a naříkáte, když jste zoufalí, jste sami. Když oslavujete, podílí se na tom celá existence. Pouze v oslavování může dojít k setkání s nejvyšším, s věčným. Pouze oslavováním můžeme přesáhnout kruh zrození a smrti.

4. Oheň (činy): Účast

Každá z postav v mandale na této kartě má levou dlaň obrácenou vzhůru v poloze přijímání a pravou dlaň dolů v poloze dávání. Celý kruh vytváří obrovské energetické pole ve tvaru dvojitého dorje, tibetského symbolu blesku. Tuto mandalu můžeme přirovnat k energetickému poli, jež se vytváří kolem buddhy, kde každý jednotlivec v kruhu má svůj jedinečný podíl na vytváření jednotného a živého celku. Je jako květina, která je ve své celistvosti mnohem krásnější než souhrn jejích částí a zároveň dává vyniknout kráse každého okvětního lístku.

Naskytla se ti příležitost spolupracovat s druhými na vytvoření něčeho většího a krásnějšího, než co by zvládl udělat každý zvlášť. Tvoje účast neprospěje jen tobě, ale přinese něco cenného i celku.

Viděl jsi někdy, jak přichází noc? Jen málokdo si uvědomuje věci, které se dějí každý den. Viděl jsi někdy, jak přichází večer? Půlnoc se svou písní? Východ slunce a jeho krása? Chováme se skoro jako slepci. Tak krásný svět a my žijeme ve svých malých kalužích vlastní bídy. A už jsme si na to tak zvykli, že bojujeme s každým, kdo nás odtud chce vytáhnout. Nechcete být vytrženi ze své bídy, ze svého utrpení. Všude kolem je přece tolik radosti, jenom si to uvědomit a stát se účastníkem, ne divákem.

Filozofie je spekulace, zen je účast. Buď při tom, když noc odchází, buď při tom, když přichází večer, účastni se hvězd, oblaků; udělej ze své účasti životní styl a celá existence bude taková radost, taková extáze, že se ti o lepším universu nemohlo ani zdát.

4. Mraky (mysl): Odkládání

Žena na tomto obrázku žije v šedivém světě pod neskutečnou, potrhanou oblohou. Oknem vidí všechny barvy, světlo a život, a ačkoli be se ráda protáhla rámem okna ven - jak naznačují duhové barvy na jejím límci - nedaří se jí to. V hlavě se jí honí příliš mnoho "co kdyby?"

Říká se, že zítřka se nikdy nedočkáš, ale ať se to říká sebečastěji, většina z nás má sklon zapomínat, v čem to doopravdy vězí. Ve skutečnosti je jediným výsledkem odkládání věcí dnešní nepříjemný a depresívní pocit, že jsme něco nedotáhli do konce a že jsme se někde "zasekli". Jakmile se zbavíš myšlenek, které ti brání něco udělat hned, pocítíš úlevu a expanzi a budeš se divit, na co jsi tak dlouho čekala.

Odkládání je zkrátka blbost. Zítra se také budeš muset rozhodovat, tak proč ne dnes? Myslíš, že zítra budeš o něco moudřejší, než jsi dnes? Myslíš, že zítra budeš živější, než jsi dnes? Myslíš si, že zítra budeš mladší než dnes, čerstvější než dnes? Zítra budeš starší, budeš mít míň odvahy; zítra budeš mít víc zkušeností a budeš se snažit víc chytračit, se zítřkem se také přiblíží tvá smrt - začneš klopýtat a víc se bát. Nikdy nic neodkládej na zítřek. Protože kdo ví? Zítřek možná přijde, možná ne. Když se máš rozhodnout, rozhodni se hned teď.
Zubní lékař právě dokončil prohlídku mladé, hezké pacientky. "Slečno", říká, "obávám se, že vám budu muset vytrhnout zub moudrosti!"
"Ach bože!" vykřikla dívka, "to bych radši měla dítě!"
"Dobrá" říká lékař, "rozhodněte se, abych podle toho mohl upravit křeslo".

Rozhodněte se, neodkládejte všechno donekonečna.

II. Vnitřní hlas

Vnitřní hlas nemluví slovy, ale jazykem srdce, jazykem beze slov. Je jako orákulum, které říká vždy jen pravdu. Kdyby měl tvář, vypadala by jako tvář uprostřed této karty: bdělá, pozorná, a schopná přijmout jak temnotu, tak světlo, jež symbolizují dvě ruce držící krystal. Krystal sám symnbolizuje jasnost, přicházející po přesažení všech protikladů. Vnitřní hlas může být i hravý - potápí se hluboko do emocí, a pak se znova objevuje a vznáší do oblak jako dva delfíni tančící ve vodách života. Měsíční korunou spojený s kosmem, zelenými lístky na kimonu se zemí.

Někdy se nám zdá, že slyšíme příliš mnoho hlasů najednou a každý z nich se nás snaží ovlivnit. Zmatek, který v těcho situacích zažíváme nám připomíná, abychom ve svém nitru vyhledali ticho a svůj střed. Jen tak můžeme uslyšet svou pravdu.

Jestliže jsi nalezl pravdu uvnitř sebe, není již v této existenci nic, co bys ještě mohla nalézt. Pravda teď přichází tvým prostřednictvím. Když otevřeš oči, otevírá své oči i pravda. Když zavřeš oči, zavře je i pravda sama. V tom je nesmírná meditace. Když jednou pochopíš, ten trik, nemusíš už nic dělat; ať děláš cokoliv, dělá to pravda; jsi potichu a je to pravda, kdo je potichu. Je to jedna z nejjednodušších meditačních technik. Pomalu, velmi pomalu se podle tohoto jednoduchého receptu všechno usadí, a pak už žádné techniky není potřeba.

Až se uzdravíš, odhodíš meditaci, odhodíš léky. Pak budeš žít jako pravda - zářivá, živoucí, spokojená, blažená, píseň sobě samé. Celý tvůj život se stane modlitbou beze slov, modlitbou samou, milostí, krásou, jež nenáleží tomuto pozemskému světu, paprskem světla odjinud ozařujícím náš temný svět.

3. Hmota (tělo): Vedení

Andělská postava s duhově zbarvenými křídly na této kartě představuje vnitřního vůdce, kterého má každý z nás v sobě. Stejně tak, jako druhá postava v pozadí se i my se můžeme někdy zdráhat uposlechnout jeho hlasu, když k nám přijde, protože jsme zvyklí reagovat spíš na podněty z vnějšku než zevnitř.

Pravda tvé nejniternější bytosti se ti nyní snaží ukázat, kam bys měl jít, a když se před tebou objeví tato karta, znamená to, že můžeš plně důvěřovat vnitřnímu vedení, jehož se ti dostává. Hovoří k nám šeptem, takže někdy můžeme být na pochybách zda jsme tomu porozuměli správně. Ale indikace jsou jasné: když budeš následovat své vnitřní vedení, budeš se - vycházeje ze samého středu své bytosti - cítit celistvější a sjednocenější. Když se necháš vést dovede, dovede tě tento paprsek přesně tam, kam potřebuješ.

Hledáš někoho, kdo by tě vedl, protože nevíš, že tvůj vnitřní vůdce je ukryt v tvém nitru. Musíš svého vnitřního vůdce najít, to je to, čemu se říká svědek. To, čemu říkám dharma, to, čemu říkám tvůj vnitřní buddha. Tohoto buddhu musíš probudit a tvůj život bude vyzařovat dobro a božskost víc, než sis dokázala představit.

Je to téměř jako světlo. Ve tvém pokoji je tma, stačí do něj přinést světlo. Jedna malá svíčka a tma zmizí. A jakmile máš svíčku, víš, kde jsou dveře. Je zbytečné o nich přemýšlet: "Kde jsou dveře?" O tom přemýšlejí jen slepci. Ti, co mají oči a světlo nepřemýšlejí. Napadla tě někdy otázka: "Kde jso ty dveře?" Ne, přece se jednoduše zvedneš a jdeš ven. Na to, kde jsou dveře ani nepomyslíš. Nezačneš tápat po dveřích a tlouct hlavou o zeď. Prostě je vidíš a není v tom ani zlomek myšlení. Jednoduše vyjdeš ven.