10. Duhy (Hmota - tělo): My jsme svět

Lidstvo je na této kartě zobrazeno jako duha bytostí, jež tančí kolem mandaly země a drží se za ruce v radosti a vděčnosti za dar života. Tato karta představuje období komunikace, sdílení bohatství, které do celku přináší každý z nás. Není zde žádné lpění, žádná chamtivost. Je to kruh bez strachu a pocitů nadřízenosti nebo podřízenosti.

Když poznáme společný zdroj celého lidstva, společný původ našich snů a tužeb, nadějí a strachu, vidíme najednou, že jsme všichni spojeni ve velkém zázraku existence.

Když dokážeme spojit své nezměrné vnitřní bohatství k vytvoření pokladu lásky a moudrosti přístupné všem, budeme spojeni v nádherném obrazci věčného stvoření.

Když tisíce a tisíce lidí na celé zemi oslavuje, tančí, zpívá, jsou v extázi, opilí božským, neexistuje možnost žádné globální sebevraždy. Může snad být v takovém veselí a s takovým množstvím smíchu, s takovým psychickým i fyzickým zdravím, s takovou přirozeností a spontánností válka...?

Dostali jsme život k tomu, abychom tvořili, radovali se a oslavovali. Když pláčete a naříkáte, když jste zoufalí, jste sami. Když oslavujete, podílí se na tom celá existence. Pouze v oslavování může dojít k setkání s nejvyšším, s věčným. Pouze oslavováním můžeme přesáhnout kruh zrození a smrti.

5. Mraky (mysl): Srovnávání

dutý jako bambus? Žárlí sned bambus na dub, protže je větší a na podzim mění barvu listí? Samotná myšlnka, že by se dva stromy vzájemně srovnávaly, je směšná, ale pro nás lidi je vymanění se z tohoto starého zvyku velmi obtížné.

Přiznejme si, že vždycky bude někdo, kdo je krásnější, nadanější, silnější, nebo zdánlivě šťastnější než ty. Zároveň tu také vždycky budou ti, kteří na tom ve všech směrech budou ještě hůř než ty. Cesta k nalezení sebe sama nespočívá v tom, že se budeš srovnávat s druhými, ale v naplňování tvého potenciálu tím nejlepším možným způsobem.

Srovnávání s sebou přináší podřízenost a nadřízenost. Kdy ž nebudeš srovnávat, všechna podřízenost a nadřízenost mizí. Pak jsi, jednoduše tady jsi. Malý keř, nebo velký strom - na tom nezáleží; ty jsi sama sebou. Ty jsi potřebná. Každé stéblo trávy je stejně potřebné jako ta největší hvězda. Bez toho stébla by byl Bůh míň, než je. Kukání je stejně důležité jako Buddha; svět by byl méně, byl by chudší, kdyby kukačka zmizela.

Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Všechno je potřebné a všechno do sebe zapadá. Je to organická jednota: nikdo není výš a nikdo není níž, nadřazený ani podřízený. Všichni jsou nesrovnatelně jedineční.

4.Duhy (hmota-tělo): Lakomec

Tato žena si kolem sebe vystavěla pevnost, lpí na svém majetku, který považuje za svůj poklad. Ve skutečnosti už nashromáždila tolik ozdob - včetně peří a kožešin z živých zvířat, že z toho zošklivěla.

Tato karta nás vyzývá abychom se podívali, na čem lpíme. Co z našeho majetku je tak cenné, že jsme ho museli obestavět pevností. Nemusí to být zrovna bankovní účet nebo skříňka plná šperků - může to být i něco tak prostého, jako je čas věnovaný přátelům nebo riziko, spojené s vyznáním lásky někomu druhému. Jako uzamčená studna, v níž stojí zkažená voda proto, že nebyla používána, ztratí naše poklady lesk i význam, když se o ně budeme zdráhat podělit. Čehokoliv se právě držíš, pamatuj, že si to nemůžeš vzít s sebou. Uvolni sevření a pocítíš svobodu a rozmach, jež ti může přinést sdílení.

Ve chvíli, kdy se staneš lakomou, se uzavíráš základnímu fenoménu života: rozdávání, sdílení.

Ve chvíli, kdy začneš na věcech lpět, jsi minula cíl. Protože cílem nejsou věci, cílem jsi ty, cílem je tvoje nejniternější bytí - ne krásný dům, ale krásná ty; ne spousta peněz, ale ty bohatá; ne spousta věcí, ale otevřená bytost, otevřená milionu věcí.

XX. Procitnutí

Motýl na této kartě je představitelem vnějšího, toho, co je neustále v pohybu, toho co není skutečné, nýbrž je jen stvořenou iluzí. Za motýlem se rýsuje tvář vědomí, jejíž pohled směřuje dovnitř, k tomu, co je věčné. Mezi očima je otevřené místo, ve kterém se objevuje lotos duchovního vývoje a vycházející slunce vědomí. S východem tohoto vnitřního slunce se rodí meditace.

Tato karta nám připomíná, abychom to, co je skutečné nehledali venku, ale uvnitř. Když se zaměříme na okolní svět, zamotáme se až příliš často do svého posuzování - tohle je dobré a tamto je špatné, tohle chci a tamto nechci. Tyto soudy nás drží v síti našich iluzí, ospalosti, našich starých návyků a modelů jednání. Zahoď svou mysl plnou názorů a podívej se dovnitř. Tam můžeš spočinout ve své vlastní hluboké pravdě, kde rozdíl mezi sny a realitou už dávno znáš.

To je jediný rozdíl mezi snem a skutečností: skutečnost vám na rozdíl od snu umožňuje pochybovat.

Pro mě znamená schopnost pochybovat to největší požehnání, jakého se lidstvu dostalo. Náboženství bylo vždy nepřátelské, protože se snažilo vykořenit sebemenší pochybnost - a to z jednoho prostého důvodu: chtělo, aby lidé věřili určitým iluzím, které jim kázalo...

Proč asi lidé, jako byl Gautama Buddha tak trvali na tom, že celá existence - vyjma tvého vnitřního svědka, tvého vědomí - je pomíjivost utkaná ze stejných vláken jako naše sny? Neříkají nám, že stromy neexistují. Netvrdí, že tu nejsou ani ty sloupy. Nenechte se zmýlit slovem "iluze"... Bylo přeloženo jako inluze, ale iluze není to pravé slovo. Iluze neexistuje. Skutečnost existuje. Májá je neco mezi - téměř existuje. Pokud jde o naše každodenní činnosti, může být považována za realitu. Pouze v tom nejvyšším smyslu, z vrcholku tvého osvícení, se stává neskutečným, iluzorním.

Páže ohně: Hravost

Život je zřídkakdy tak vážný, jak si myslíme, a když tuto skutečnost objevíme, začne nám život nabízet stále více přílažitostí k hravosti. Žena na této kartě se raduje ze života jako motýl, který právě vylétl ze své kukly za příslibem světla. Připomíná nám chvíle našeho dětství, kdy jsme na pláži sbírali mušle a stavěli hrady z písku, bez ohledu nato, ze každou chvíli může přijít vlna a všechno zničit. Tato žena ví, že život je hra, a právě teď, bez ostychu a předstírání, hraje roli klauna.

Páže Ohně je znamením tvé připravenosti na všechno nové a svěží. Na obzoru je něco úžasného a ty máš zrovna tu správnou dětskou nevinnost a jasnost, abys to přivítal s otevřenou náručí.

V okamžiku, kdy začneš vidět život jako něco nevážného a hravého, všechna tíže z tvého srdce opadne. Všechen strach ze smrti, ze života, z lásky zmizí. Člověk začíná žít a cítí se velmi lehký, skoro bez tíhy. Tak beztížný, že se stává, že může vzlétnout k oblakům.

Největším přínosem zenu je, že ti nabízí náhradu vážnosti. Vážný člověk vytvořil všechna náboženství. Vytvořil všechny filozofie, kultury, morálky; vše kolem tebe je výtvorem vážného člověka. Zen z vážného světa vypadl. Vytvořil si svůj vlastní, velmi hravý svět plný smíchu, kde se velcí mistři chovají jako malé děti.