X. Změna

Symbol na této kartě, obrovské kolo, představuje čas, osud, karmu. Kolem kruhu, který je neustále v pohybu, se otáčejí galaxie a na jeho obvodu se objevuje dvanáct znamení zvěrokruhu. Uvnitř obvodu je zasazeno osm trigramů I-ťing a ještě blíže středu jsou čtyři směry rozzářené energií blesků. Otáčející se trojúhelník směřuje v tomto momentě vzhůru k božskému, čínský symbol pro jin a jang, mužské a ženské, tvořivé a přijímající, leží uprostřed.

Často se říká, že jedinou neměnnou věcí na světě je změna sama. Život se neustále mění, vyvíjí, umírá a znovu rodí. A v tomto obrovském kruhovém obrazci má každý protiklad svou roli. Ten, kdo se křečovitě drží okrajů kola, může dostat závrať! Vyhledej střed cyklónu a uvolni se, protože i tohle jednou pomine.

Život se stále bezmyšlenkovitě opakuje - dokud si to neuvědomíš, bude se opakovat pořád dokola. Proto mu buddhisté říkají kolo života a smrti - kolo času. Celý život je kruh: po zrození následuje smrt, po smrti následuje zrození; po lásce přichází nenávist, po nenávisti láska; po úspěchu následuje pád, pád je následován úspěchem. Jen se na to podívej!

Když to dokážeš alespoň pár dní sledovat, začnou se před tebou rýsovat obrysy kruhu. Jednou se probudíš, je krásné ráno, a tobě je tak dobře, jsi šťastný, druhý den se zase cítíš tak zle a otupěle, že začneš pomýšlet na sebevraždu. Ještě včera jsi byl plný života a dnes je to jen samá potíž a ty nevíš, proč bys měl žít... A tak to jde pořád dál a dál, jenomže nevidíš ten kruh.

Jakmile ten kruh jednou uvidíš, budeš vědět jak ven.

XIII. Transformace

Klíčová postava této karty sedí na obrovské květině prázdnoty a drží v rukou symboly transformace - meč, který prosekává iluze, hada, jenž se omlazuje svlékáním kůže, přetržená pouta omezení a jin-jang symbol transcendentální duality. Jedna z rukou spočívá v klíně, otevřená a přijímající. Druhá ruka směřuje dolů a dotýká se úst spící tváře, symbolizující ticho které přichází, když jsme v klidu.

Přišel okamžik pro hluboké odpoutání. Pusť se a přijmi přítomnost jakékoliv bolesti, smutku nebo problémů jako fakt. Je to podobná zkušenost, jakou měl Gautama Buddha, který po letech hledání nakonec došel k tomu, že už není nic, co by mohl udělat, a vzdal to. Ještě té noci dosáhl osvícení. Stejně tak jako smrt, má i transformace svůj čas. A jako smrt, i ona tě přenese z jedné dimenze do druhé.

Zenový mistr není jen učitel. Všechna náboženství mají pouze učitele. Učí tě věci, které neznáš, a chtějí po tobě, abys jim věřil, protože neexistuje žádný způsob jak tyto skutečnosti převést do objektivní reality. Ani učitel však tyto věci nepoznal - pouze jim uvěřil a svou víru předává druhým. Svět zenu není světem věřících. Není pro pravověrné; je jen pro ty odvážné duše, které se dokáží zbavit své víry, nevíry, pochybností, svých proč, rozumů, mysli, a jednoduše vstoupit do čistého bytí bez hranic.

S tím však přichází nesmírná transformace. Proto mě nech říci, že zatímco jsou ostatní zaujati filozofií, je zen zaujat metamorfózou, transformací. Je to ta pravá alchymie: proměňuje tě z obyčejného kovu ve zlato. Její jazyk však musíte pochopit svým milujícím srdcem, ne svými argumenty a intelektuální myslí, ani prostým nasloucháním bez ohledu na její pravdivost. A pak najednou přijde ten okamžik, kdy uvidíš to, čemu ses celý život vyhýbal. Náhle se, jak říkal Gautama Buddha, "osmdesát čtyři tisíc dveří" otevře.

V. Nic

Ocitnout se "v díře" může být matoucí, ba i děsivé. Není čeho se držet, nikam nás to neláká, není tu ani náznak volby nebo možností, které bychom měli před sebou. Právě tento stav čistého potenciálu zde však byl ještě před stvořením světa. Jediné, co ti zbývá, je uvolnit se do této nicoty... padat do ticha mezi slovy... sledovat propast mezi výdechem a nádechem. A uchovat si každý okamžik této zkušenosti. Rodí se tu něco posvátného.

Buddha si vybral slovo, které v sobě obsahuje obrovský potenciál - shunyata. Anglické slovo, anglický ekvivalent "nothingness" není tak krásným slovem. Proto bych z něj raději udělal "no-thingness" - protože nic není jenom nic, je to všechno. Vibruje všemi možnostmi. Je plné možností, absolutně plné. Není ještě projevené, ale obsahuje všechno.

Na počátku stojí příroda, na konci stojí také příroda, tak proč děláte tolik povyku uprostřed. Proč tolik starostí, strachu, úzkosti a ambicí - proč vytváříte to zoufalství? Celá cesta vede od ničeho k ničemu.

VII. Uvědomění

Závoj iluzí, májá, která ti bránila ve vnímání skutečnosti takové, jaká je, začíná hořet. Není to vřelý oheň vášně, ale chladný plamen uvědomění. Za hořícím závojem se objevuje velmi jemná a dětská tvář buddhy.

Uvědomění, které v tobě vyrůstá, není výsledkem nějaké vědomé "činnosti", nemusíš bojovat, aby se něco stalo. Jakýkoli pocit, že tápeš v temnotách, se už rozpouští, nebo brzo začne. Zklidni se a pamatuj, že hluboko uvnitř jsi pouhý svědek, nekonečně vědomý a neměnný. Otevírá se ti nový kanál vedoucí z povrchu dění do centra tohoto svědectví. Pomůže ti zůstat oddělenou a nové vědomí strhne závoj z tvých očí.

Mysl nemůže být nikdy inteligentní, pouze ne-mysl je inteligentní. Pouze ne-mysl je původní a radikální. Pouze ne-mysl je revoluční - revoluce v akci.

Mysl sama přináší jen otupění. Zatěžuje Tě vzpomínkami na minulost, představami budoucnosti, a ty - žiješ na minimum. Nežiješ na maximum. Tvůj plamen slabě doutná. Jakmile začneš odkládat myšlenky - všechen ten prach, který jsi v minulosti nasbírala - vyšlene plamen: čistý, jasný, živý, mladý. Celý tvůj život se stane plamenem, plamenem bez kouře. To je uvědomění.