X. Změna

Symbol na této kartě, obrovské kolo, představuje čas, osud, karmu. Kolem kruhu, který je neustále v pohybu, se otáčejí galaxie a na jeho obvodu se objevuje dvanáct znamení zvěrokruhu. Uvnitř obvodu je zasazeno osm trigramů I-ťing a ještě blíže středu jsou čtyři směry rozzářené energií blesků. Otáčející se trojúhelník směřuje v tomto momentě vzhůru k božskému, čínský symbol pro jin a jang, mužské a ženské, tvořivé a přijímající, leží uprostřed.

Často se říká, že jedinou neměnnou věcí na světě je změna sama. Život se neustále mění, vyvíjí, umírá a znovu rodí. A v tomto obrovském kruhovém obrazci má každý protiklad svou roli. Ten, kdo se křečovitě drží okrajů kola, může dostat závrať! Vyhledej střed cyklónu a uvolni se, protože i tohle jednou pomine.

Život se stále bezmyšlenkovitě opakuje - dokud si to neuvědomíš, bude se opakovat pořád dokola. Proto mu buddhisté říkají kolo života a smrti - kolo času. Celý život je kruh: po zrození následuje smrt, po smrti následuje zrození; po lásce přichází nenávist, po nenávisti láska; po úspěchu následuje pád, pád je následován úspěchem. Jen se na to podívej!

Když to dokážeš alespoň pár dní sledovat, začnou se před tebou rýsovat obrysy kruhu. Jednou se probudíš, je krásné ráno, a tobě je tak dobře, jsi šťastný, druhý den se zase cítíš tak zle a otupěle, že začneš pomýšlet na sebevraždu. Ještě včera jsi byl plný života a dnes je to jen samá potíž a ty nevíš, proč bys měl žít... A tak to jde pořád dál a dál, jenomže nevidíš ten kruh.

Jakmile ten kruh jednou uvidíš, budeš vědět jak ven.

XIII. Transformace

Klíčová postava této karty sedí na obrovské květině prázdnoty a drží v rukou symboly transformace - meč, který prosekává iluze, hada, jenž se omlazuje svlékáním kůže, přetržená pouta omezení a jin-jang symbol transcendentální duality. Jedna z rukou spočívá v klíně, otevřená a přijímající. Druhá ruka směřuje dolů a dotýká se úst spící tváře, symbolizující ticho které přichází, když jsme v klidu.

Přišel okamžik pro hluboké odpoutání. Pusť se a přijmi přítomnost jakékoliv bolesti, smutku nebo problémů jako fakt. Je to podobná zkušenost, jakou měl Gautama Buddha, který po letech hledání nakonec došel k tomu, že už není nic, co by mohl udělat, a vzdal to. Ještě té noci dosáhl osvícení. Stejně tak jako smrt, má i transformace svůj čas. A jako smrt, i ona tě přenese z jedné dimenze do druhé.

Zenový mistr není jen učitel. Všechna náboženství mají pouze učitele. Učí tě věci, které neznáš, a chtějí po tobě, abys jim věřil, protože neexistuje žádný způsob jak tyto skutečnosti převést do objektivní reality. Ani učitel však tyto věci nepoznal - pouze jim uvěřil a svou víru předává druhým. Svět zenu není světem věřících. Není pro pravověrné; je jen pro ty odvážné duše, které se dokáží zbavit své víry, nevíry, pochybností, svých proč, rozumů, mysli, a jednoduše vstoupit do čistého bytí bez hranic.

S tím však přichází nesmírná transformace. Proto mě nech říci, že zatímco jsou ostatní zaujati filozofií, je zen zaujat metamorfózou, transformací. Je to ta pravá alchymie: proměňuje tě z obyčejného kovu ve zlato. Její jazyk však musíte pochopit svým milujícím srdcem, ne svými argumenty a intelektuální myslí, ani prostým nasloucháním bez ohledu na její pravdivost. A pak najednou přijde ten okamžik, kdy uvidíš to, čemu ses celý život vyhýbal. Náhle se, jak říkal Gautama Buddha, "osmdesát čtyři tisíc dveří" otevře.

VI. Milenci

Láskou nazýváme ve skutečnosti celé spektrum vztahů mezi nebem a zemí. Na té nejpozemštější úrovni je láskou sexuální přitažlivost. Tady se mnoho z nás zasekne, protože naše podmíněnost zatížila naší sexualitu všemi druhy očekávání a potlačování. Ve skutečnosti je největším "problémem" naší sexuální lásky to, že nevydrží moc dlouho. Tepve tehdy, když jsme schopni tento fakt přijmout, ji můžeme skutečně oslavovat takovou, jaká je - uvítat ji, když je tady, a s vděčností se s ní rozloučit, když odejde. S tím, jak budeme dozrávat, můžeme začít ochutnávat lásku, která je za sexualitou a která respektuje jedinečnost toho druhého. Začneme chápat, že nám náš partner často složí jako zrcadlo, odrážející nepoznané aspekty našeho hlubšího já, a tak nám pomáhá stát se celistvými. Taková láska je založena na svobodě - ne na očekávání nebo potřebě. Její křídla nás nesou stále výš, k univerzální lásce, která vnímá vše jako jediný celek.

Všimněte si těchto tří věcí: nejnižší, fyzická láska je sex, nejjemnější láskou je soucit. Sex je níž než láska, soucit je výš než láska, láska je přesně uprostřed. Co je láska, ví jen málokdo. Devadesát devět procent lidí si myslí, že láska je sexualita - není. Sexualita je velmi zvířecí; zajisté v sobě skrývá potenciál v lásku vyrůst, ale není to skutečná láska, pouze potenciální. Když se staneš vědomým a bdělým, meditativním, může být sex proměněn v lásku. Dosáhne-li tvoje meditativnost totálnosti, absolutna, může být láska proměněna v soucit. Sex je semenem, láska květinou, soucit vůní. Buddha definoval soucit jako "láska plus meditace". Když tvá láska není jen touhou po druhém, když tvá láska není jen potřebou, když tvá láska je sdílná, když tvá láska není žebrácká, královská, když tvá láska nic nežádá a chce jen dávat - dávat pro pouhou radost z dávání - přidej k ní meditaci a uvolní se čistá vůně. To je soucit. A soucit je ten nejvyšší jev.

XVII. Ticho

Tichá, zrcadlová vnímavost noci za úplňku plné hvězd se zrcadlí dole v mlžném jezeře. Tvář bohyně noci, která přináší hloubku mír a porozumění je na obloze hluboce ponořena v meditaci.

Nastal vzácný okamžik. Bude pro tebe snadné spočinout ve svém nitru a zkoumat hlubky tvého vnitřního ticha až do bodu, kde se setkává s tichem universa.

Není co dělat, není kam jít a tvé vnitřní ticho proniká vším, co uděláš. Lidem, kteří jsou zvyklí na všechen ten hluk a dění světa, to může být nepohodlné. Nevadí. Vyhledej ty, kteří dokáží souznít s tvým tichem nebo si vychutnej svou samotu. Je na čase jít domů k sobě. Poznání a porozumění, kterých se ti nyní dostane, se projeví později, až se tvůj život zase dostane do aktivnější fáze.

Ovládla tě energie celku. Opanovala Tě, Ty už nejsi, je jen celek.

V tomto okamžiku, kdy do tebe proniká ticho, můžeš pochopit jeho význam, protože je to stejné ticho, které prožíval Gautama Buddha. Stejné ticho jež prožíval Čuang-c, Bodhidharma nebo Nan Sen ... Chutná pořád stejně.

Časy se mění, svět se neustále proměňuje, ale prožitek ticha, ta radost z něj zůstávají stejné. Je to jediné, na co se můžeš spolehnout, jediné co nikdy nezanikne. Je to jediná věc, kterou můžeš nazvat svým bytím.