II. Vnitřní hlas

Vnitřní hlas nemluví slovy, ale jazykem srdce, jazykem beze slov. Je jako orákulum, které říká vždy jen pravdu. Kdyby měl tvář, vypadala by jako tvář uprostřed této karty: bdělá, pozorná, a schopná přijmout jak temnotu, tak světlo, jež symbolizují dvě ruce držící krystal. Krystal sám symnbolizuje jasnost, přicházející po přesažení všech protikladů. Vnitřní hlas může být i hravý - potápí se hluboko do emocí, a pak se znova objevuje a vznáší do oblak jako dva delfíni tančící ve vodách života. Měsíční korunou spojený s kosmem, zelenými lístky na kimonu se zemí.

Někdy se nám zdá, že slyšíme příliš mnoho hlasů najednou a každý z nich se nás snaží ovlivnit. Zmatek, který v těcho situacích zažíváme nám připomíná, abychom ve svém nitru vyhledali ticho a svůj střed. Jen tak můžeme uslyšet svou pravdu.

Jestliže jsi nalezl pravdu uvnitř sebe, není již v této existenci nic, co bys ještě mohla nalézt. Pravda teď přichází tvým prostřednictvím. Když otevřeš oči, otevírá své oči i pravda. Když zavřeš oči, zavře je i pravda sama. V tom je nesmírná meditace. Když jednou pochopíš, ten trik, nemusíš už nic dělat; ať děláš cokoliv, dělá to pravda; jsi potichu a je to pravda, kdo je potichu. Je to jedna z nejjednodušších meditačních technik. Pomalu, velmi pomalu se podle tohoto jednoduchého receptu všechno usadí, a pak už žádné techniky není potřeba.

Až se uzdravíš, odhodíš meditaci, odhodíš léky. Pak budeš žít jako pravda - zářivá, živoucí, spokojená, blažená, píseň sobě samé. Celý tvůj život se stane modlitbou beze slov, modlitbou samou, milostí, krásou, jež nenáleží tomuto pozemskému světu, paprskem světla odjinud ozařujícím náš temný svět.

X. Změna

Symbol na této kartě, obrovské kolo, představuje čas, osud, karmu. Kolem kruhu, který je neustále v pohybu, se otáčejí galaxie a na jeho obvodu se objevuje dvanáct znamení zvěrokruhu. Uvnitř obvodu je zasazeno osm trigramů I-ťing a ještě blíže středu jsou čtyři směry rozzářené energií blesků. Otáčející se trojúhelník směřuje v tomto momentě vzhůru k božskému, čínský symbol pro jin a jang, mužské a ženské, tvořivé a přijímající, leží uprostřed.

Často se říká, že jedinou neměnnou věcí na světě je změna sama. Život se neustále mění, vyvíjí, umírá a znovu rodí. A v tomto obrovském kruhovém obrazci má každý protiklad svou roli. Ten, kdo se křečovitě drží okrajů kola, může dostat závrať! Vyhledej střed cyklónu a uvolni se, protože i tohle jednou pomine.

Život se stále bezmyšlenkovitě opakuje - dokud si to neuvědomíš, bude se opakovat pořád dokola. Proto mu buddhisté říkají kolo života a smrti - kolo času. Celý život je kruh: po zrození následuje smrt, po smrti následuje zrození; po lásce přichází nenávist, po nenávisti láska; po úspěchu následuje pád, pád je následován úspěchem. Jen se na to podívej!

Když to dokážeš alespoň pár dní sledovat, začnou se před tebou rýsovat obrysy kruhu. Jednou se probudíš, je krásné ráno, a tobě je tak dobře, jsi šťastný, druhý den se zase cítíš tak zle a otupěle, že začneš pomýšlet na sebevraždu. Ještě včera jsi byl plný života a dnes je to jen samá potíž a ty nevíš, proč bys měl žít... A tak to jde pořád dál a dál, jenomže nevidíš ten kruh.

Jakmile ten kruh jednou uvidíš, budeš vědět jak ven.

3. Hmota (tělo): Vedení

Andělská postava s duhově zbarvenými křídly na této kartě představuje vnitřního vůdce, kterého má každý z nás v sobě. Stejně tak, jako druhá postava v pozadí se i my se můžeme někdy zdráhat uposlechnout jeho hlasu, když k nám přijde, protože jsme zvyklí reagovat spíš na podněty z vnějšku než zevnitř.

Pravda tvé nejniternější bytosti se ti nyní snaží ukázat, kam bys měl jít, a když se před tebou objeví tato karta, znamená to, že můžeš plně důvěřovat vnitřnímu vedení, jehož se ti dostává. Hovoří k nám šeptem, takže někdy můžeme být na pochybách zda jsme tomu porozuměli správně. Ale indikace jsou jasné: když budeš následovat své vnitřní vedení, budeš se - vycházeje ze samého středu své bytosti - cítit celistvější a sjednocenější. Když se necháš vést dovede, dovede tě tento paprsek přesně tam, kam potřebuješ.

Hledáš někoho, kdo by tě vedl, protože nevíš, že tvůj vnitřní vůdce je ukryt v tvém nitru. Musíš svého vnitřního vůdce najít, to je to, čemu se říká svědek. To, čemu říkám dharma, to, čemu říkám tvůj vnitřní buddha. Tohoto buddhu musíš probudit a tvůj život bude vyzařovat dobro a božskost víc, než sis dokázala představit.

Je to téměř jako světlo. Ve tvém pokoji je tma, stačí do něj přinést světlo. Jedna malá svíčka a tma zmizí. A jakmile máš svíčku, víš, kde jsou dveře. Je zbytečné o nich přemýšlet: "Kde jsou dveře?" O tom přemýšlejí jen slepci. Ti, co mají oči a světlo nepřemýšlejí. Napadla tě někdy otázka: "Kde jso ty dveře?" Ne, přece se jednoduše zvedneš a jdeš ven. Na to, kde jsou dveře ani nepomyslíš. Nezačneš tápat po dveřích a tlouct hlavou o zeď. Prostě je vidíš a není v tom ani zlomek myšlení. Jednoduše vyjdeš ven.

Rytíř mraků (ovládnutí mysli): Bojování

Postava na této kartě je zcela zakrytá brněním. Je vidět jenom zuřivý ppohled a zbělané klouby na zaťatých pěstích. Když se na brnění podíváme zblízka, uvidíme nespočet tlačítek - jen vybuchnout, sotva se jich někdo dotkne. V pozadí vidíme stínové divadlo, které se odehrává v mysli muže - dvě postavy, bojující o zámek. Výbušná nálada nebo doutnající zuřivost často maskují hluboký pocit bolesti. Myslíme si, že když lidi zastrašíme, můžeme se vyhnout ještě horšímu zranění. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Tím, že svá znamení skrýváme pod brněním, bráníme jejich zahojení.

Tím, že útočíme na druhé se bráníme přijímání tolik potřebné lásky a výživy. Jestliže na vás tento popis sedí, je na čase složit zbraně. Máte k dispozici tolik lásky, jenom ji nechat vstoupit. Začněte tím, že odpustíte sami sobě: stojíte ze to.

Chvíli je to tady a hded zase pryč. Chvíli jsme tady a hned zase nejsme. A kvůli té chvíli naděláme tolik povyku, tolik násilí, ambicí, boje , konfliktů, zloby, nenávisti. Jen kvůli té chvilce! V čekárně na nádraží - a tolik povyku: bojujeme, ubližujeme si, snažíme se vlastnit a ovládat a dominovat - manipulovat lidmi. A pak přijede vlak a ty navždy zmizíš.