II. Vnitřní hlas

Vnitřní hlas nemluví slovy, ale jazykem srdce, jazykem beze slov. Je jako orákulum, které říká vždy jen pravdu. Kdyby měl tvář, vypadala by jako tvář uprostřed této karty: bdělá, pozorná, a schopná přijmout jak temnotu, tak světlo, jež symbolizují dvě ruce držící krystal. Krystal sám symnbolizuje jasnost, přicházející po přesažení všech protikladů. Vnitřní hlas může být i hravý - potápí se hluboko do emocí, a pak se znova objevuje a vznáší do oblak jako dva delfíni tančící ve vodách života. Měsíční korunou spojený s kosmem, zelenými lístky na kimonu se zemí.

Někdy se nám zdá, že slyšíme příliš mnoho hlasů najednou a každý z nich se nás snaží ovlivnit. Zmatek, který v těcho situacích zažíváme nám připomíná, abychom ve svém nitru vyhledali ticho a svůj střed. Jen tak můžeme uslyšet svou pravdu.

Jestliže jsi nalezl pravdu uvnitř sebe, není již v této existenci nic, co bys ještě mohla nalézt. Pravda teď přichází tvým prostřednictvím. Když otevřeš oči, otevírá své oči i pravda. Když zavřeš oči, zavře je i pravda sama. V tom je nesmírná meditace. Když jednou pochopíš, ten trik, nemusíš už nic dělat; ať děláš cokoliv, dělá to pravda; jsi potichu a je to pravda, kdo je potichu. Je to jedna z nejjednodušších meditačních technik. Pomalu, velmi pomalu se podle tohoto jednoduchého receptu všechno usadí, a pak už žádné techniky není potřeba.

Až se uzdravíš, odhodíš meditaci, odhodíš léky. Pak budeš žít jako pravda - zářivá, živoucí, spokojená, blažená, píseň sobě samé. Celý tvůj život se stane modlitbou beze slov, modlitbou samou, milostí, krásou, jež nenáleží tomuto pozemskému světu, paprskem světla odjinud ozařujícím náš temný svět.

Eso hmoty (těla): Dospělost

Postava na kartě ja sama, tichá, a přesto bdělá. Její vnitřní bytost ja naplňována květy, jež nesou jarní svěžest a regeneraci, ať už se nacházejí kdekoli. Vnitřní rozkvět a celistvost, jež cítí, jí umožňují pohyb bez hranic. Může se vydat kterýmkoli směrem - není pro ní rozdílu mezi vnitřkem a vnějškem, a její vyspělost a radost nemůže být ničím vnějším oslabena. Vstoupila do období spojení s vlastním středem a expanze, bílá záře kolem postavy, je její ochranou a světlem. Všechny její životní zkušenosti ji přivedly k tomuto období dokonalosti.

Když jsi vytáhla tuto kartu, věz, že v tobě tento okamžik přináší dar - za dobře vykonanou tvrdou práci. Tvé základy jsou teď pevné a všechen úspěch a štěstí jsou výsledkem toho, co už jsi prožila uvnitř.

Rozdíl nezi stonkem s květem je stejný, jako mezi tebou, když nevíš, že jsi Buddha, a okamžikem, kdy poznáš, že jsi Buddha. Ve skutečnosti ani ničím jiným být nemůžeš. Buddha je plně rozkvetlý, plně otevřený. Jeho lotosy, okvětní lístky dosáhly dokončení...

Být plný jara je samozřejmě mnohem krásnější, než když na lotosové listy dopadá podzimní rosa. To je zase jedna z nejkrásnějších věcí na pohled: když na lotosové listy padá podzimní rosa a září na ranním slunci jako opravdové perly. Samozřejmě je to však chvilkový zážitek. Slunce vychází a podzimní rosa se začíná vypařovat... Tuto dočasnou krásu jistě nelze srovnávat s věčným jarem uvniř tvé bytosti. Když se ohlédneš zpět, jak daleko jen můžeš, vždy tam bylo. Podíváš se dopředu jak daleko jen dohlédneš a budeš překvapena: je to samo tvé bytí. Ať jsi kdekoli, vždy tam bude a květy na tebe nikdy nepřestanou padat. To je duchovní jaro.

2. Voda (emoce): Přátelství

Větve dvou stromů se na této kartě se vzájemně proplétají, jejich spadané krásně zbarvené listí se na zemi promíchává. Je to, jako by se nebe a země spojily láskou. Každý z nich však stojí sám, zakořeněný v půdě, každý je sám spojen se zemí. Přestavují tak spoustu opravdových přátel, vyzrálých, přirozených, dobře spolu vycházejících. V jejich vztahu není žádná naléhavost, potřeba ani touha cokoli na druhém změnit.

Tato karta ukazuje na tvou připravenost pro takový druh přátelství. Možná přitom zjistíš, že přestáváš mít zájem o všechna ta dramata a romance, která tak změstnávají druhé. Není to ztráta. Je to zrod vyšší, více milující kvality na základě hluboké zkušenosti. Zrození ničím nepodmíněné lásky, bez očekávání a požadavků.

Nejprve medituj, buď blažená. Mnoho lásky pak přijde svou vlastní cestou. A být s ostatními bude stejně krásné, jako být sama. Bude to také jednoduché. Nejsi závislá na druhých a nečiníš druhé závislými na sobě. Pak je to vždycky přátelství. Nikdy se z toho nestane připoutanost, bude to vždycky spřízněnost.

Buď ve vztahu, ale nedělej z toho sňatek. Ke sňatku vede strach, ke spřízněnosti láska. Buď ve vztahu; dokud všechno půjde krásně; sdílej ho. A když uvidíš, že přišla chvíle, kdy se vaše cesty rozcházejí, rozluč se s velkou vděčností za všechno, to pro tebe ten druhý znemanal, za všechnu radost a potěšení, za všechny krásné chvíle strávené pohromadě. Bez trápení, bez bolesti; jednoduše se rozlučte.

Královna duhy: Rozkvět

Královna duhy je fantastická květina, jež dosáhla vrcholu svého rozkvětu a svých barev. Je velmi sexuální, velmi živá a plná možností. Luská prsty do rytmu hudby lásky, na krku má náhrdelník zvěrokruhu tak, že jí na srdci leží venuše. Rukávy jejího oděvu ukrývají velké množství semen. Vítr je roznáší do všech stran, aby se zachytila všude, kde to půjde. Nezajímá ji, jestli dopadnou na úrodnou půdu nebo mezi kamení - pouze je z čiré radostí ze života a lásky rozhazuje kolem. Shora na ni, v harmonii s jejím vlastním rozkvětem padají květy a kolem květu, na kterém sedí, jsou hravě rozvířeny vody emocí.

Právě teď se možná cítíš jako zahrada květin, zavlažovaná ze všech stran požehnáním. Přivítej včely, pozvi ptáky napít se ze svého nektaru. Rozšiřuj svou radost kolem, poděl se o ni se všemi.

Zem chce, abys žila v hojnosti, totálně a intenzivně - ne na minimum, jak to chce křesťanství, ale na maximum. Tvůj život by se měl dotknout druhých. Tvá blaženost, blahořečenost, tvá extáze by v tobě neměla zůstat ukryta jako semínko. Měla by se rozevřít jako květina a šířit svou vůni kolem pro všechny - nejen pro přátele, ale i pro cizí.

To je skutečný soucit, opravdová láska: sdílení tvého osvícení, sdílení tvého božského tance.