IX. Samota

Když v našem životě není nikdo "důležitý", můžeme být buď osamělí, anebo si užívat svobody, kterou samota přináší. Když u druhých nenalézáme žádnou podporu pro naše hluboce cítěné pravdy, můžeme se buď cítit izolovaně a zahořkle, nebo se radovat ze skutečnosti, že je naše vize tak silná, že přežije i mocnou lidskou potřebu souhlasu rodiny, přátel nebo kolegů. Jestliže před takovou situací stojíš, dobře si uvědom, jak jsi se rozhodla pohlížet na svou "samotu", a za své rozhodnutí přijmi zodpovědnost.

Pokorná postava na této kartě září světllo, které vychází zevnitř. Jedním z nejvýznamějších příspěvků Gautamy Buddhy duchovnímu životu lidstva bylo to, že svým žákům nepřestával opakovat: "Buďte světlem sami sobě." Konečně, každý z nás v sobě musí rozvinout schopnost projít temnotou bez společníků, map a průvodců.

Když jsi sám, tak nejsi sám, jsi jednoduše osamšlý - a mezi osamělostí a samotou je obrovský rozdíl. Když jsi osamělý, pak myslíš na druhé, chybí ti. Osamělost je negativní stav. Máš pocit, že by to bylo lepší, kdyby tu někdo byl s tebou - tvůj kamarád, manžel, matka, tvůj milý, tvoje manželka. Bylo by lepší, kdyby tu někdo byl, jenomže není.

Osamělost je absence druhých. Samota je přítomnost sebe samého. Samota je velmi pozitivní. Je to přítomnost, přetékající přítomnost. Jsi tak naplněna přítomností, že jí můžeš naplnit celý svět a nikoho jiného nepotřebuješ.

Královna duhy: Rozkvět

Královna duhy je fantastická květina, jež dosáhla vrcholu svého rozkvětu a svých barev. Je velmi sexuální, velmi živá a plná možností. Luská prsty do rytmu hudby lásky, na krku má náhrdelník zvěrokruhu tak, že jí na srdci leží venuše. Rukávy jejího oděvu ukrývají velké množství semen. Vítr je roznáší do všech stran, aby se zachytila všude, kde to půjde. Nezajímá ji, jestli dopadnou na úrodnou půdu nebo mezi kamení - pouze je z čiré radostí ze života a lásky rozhazuje kolem. Shora na ni, v harmonii s jejím vlastním rozkvětem padají květy a kolem květu, na kterém sedí, jsou hravě rozvířeny vody emocí.

Právě teď se možná cítíš jako zahrada květin, zavlažovaná ze všech stran požehnáním. Přivítej včely, pozvi ptáky napít se ze svého nektaru. Rozšiřuj svou radost kolem, poděl se o ni se všemi.

Zem chce, abys žila v hojnosti, totálně a intenzivně - ne na minimum, jak to chce křesťanství, ale na maximum. Tvůj život by se měl dotknout druhých. Tvá blaženost, blahořečenost, tvá extáze by v tobě neměla zůstat ukryta jako semínko. Měla by se rozevřít jako květina a šířit svou vůni kolem pro všechny - nejen pro přátele, ale i pro cizí.

To je skutečný soucit, opravdová láska: sdílení tvého osvícení, sdílení tvého božského tance.

6. Oheň (činy): Úspěch

Tato osobnost je očividně právě na vrcholu slávy, a celý svět oslavuje její úspěch. Díky své ochotě přijmout současné výzvy tvého života, těšíš se nyní (nebo mohla bys) z opojné jízdy na tygru úspěchu. Vítej ji, těš se z ní, rozděl se o svou radost s ostatními - a pamatuj, že všechna sláva má začátek a konec.

Když na to nezapomeneš, vychutnáš si každý okamžik právě prožívaného štěstí a budeš schopná přijmout budoucí události bez lítosti. Nepokoušej se udržet okamžiky hojnosti za každou cenu, uložit je do schránky, aby vydržely věčně. Největší moudrostí je udržet v mysli vědomí, že všechno pomíjí i přes všechny okamžiky slávy, ať už jsi na vrcholu nebo v údolí. Pak můžeš oslavovat a užívat si jízdy na tygru.

Podívej se na vlny oceánu. Velké vlny se ženou vpřed, z údolí povstávají nové vlny, aby je následovaly. V jednom okamžitou jsi vlnou, v dalším okamžiku jsi prohlubní připravenou následovat vlnu. Těš se z obého - neoddávej se pouze jednomu. Neříkej: Vždy bych byla ráda na vrcholu. To není možné.

Zkus přijmout ten prostý fakt - není to možné. Nikdy se to nestalo, a nikdo se to nestane. Je to proti přirozenosti všech věcí. Co tedy dělat? Těš ze z pobytu na vrcholku dokud trvá - a pak se těš z údolí, když přijde. Co je špatného na údolí? Co je špatného na pobytu dole? Je to relaxace. Vrchol je vzrušení, a nikdo nemůže existovat v trvalém vzrušení

7. Mraky (mysl): Politika

Poznáváš tohoto muže? Všichni, ale zejména nevinní a upřímní, mají ve své mysli cosi z politiků ukryto. Ve skutečnosti sama mysl jedná jako politik. Je pro ni přirozené plánovat, budovat schémata a pokoušet se manipulovat situace a osoby tak, aby dostala to co chce. Zde je mysl představována hadem, pokrytým mraky a "mluvícím rozeklaným jazykem". Důležitým faktem v projevu této karty je fakt, že obě tváře jsou falešné. Sladká, nevinná maska říkající "důvěřuj mi", stejně jako nepřátelská, jedovatá maska tvrdící "mám s tebou své záměry". Politikové nemají skutečnou tvář. Celá ta hra je lež.

Dobře se na sebe podívej, zda také nehraješ tuto hru. To, co uvidíš, může být bolestné, nikoli však natolik bolestné jako pokračování hry. Tato hra neprospívá zájmům žádné osoby, nejméně pak tvým zájmům. Cokoli, čeho dosáhneš touto cestou, se ti může v rukou rozpadnout na prach.

Každý pokrytec, který dokáže dobře předstírat, se může stát vaším politickým vůdcem, může se stát i vaším knězem. Vše co potřebuje je pokrytectví, mazanost a fasádu, za kterou skrývá svou tvář. Vaši politici žijí dva životy, vaši kněží žijí dva životy - jeden přede dveřmi, druhý za dveřmi. A život za dveřmi je jejich reálný život. Jejich úsměvy přede dveřmi jsou falešné, jejich tváře vyhlížející tak nevinně jsou pouze předstírané. Pokud chcete vidět realitu jejich života, musíte je vidět z jejich strany dveří. Tam ukazují svou nahotu, stejně jako kněží.

Jsou to dva druhy mazaných lidí, kteří ovládají společnost. Rychle zjistíme, jak ovládají lidstvo - činí je slabým, vnucují mu pocit viny a neschopnosti. Ničí lidskou důstojnost, obírají je o všechnu slávu, ponižují je. Nacházejí jemné cestičky ponížení - nutí lidi, aby se ponižovali sami, sami ničili svou důstojnost. Učí je jistému druhu pomalé sebevraždy.