IX. Samota

Když v našem životě není nikdo "důležitý", můžeme být buď osamělí, anebo si užívat svobody, kterou samota přináší. Když u druhých nenalézáme žádnou podporu pro naše hluboce cítěné pravdy, můžeme se buď cítit izolovaně a zahořkle, nebo se radovat ze skutečnosti, že je naše vize tak silná, že přežije i mocnou lidskou potřebu souhlasu rodiny, přátel nebo kolegů. Jestliže před takovou situací stojíš, dobře si uvědom, jak jsi se rozhodla pohlížet na svou "samotu", a za své rozhodnutí přijmi zodpovědnost.

Pokorná postava na této kartě září světllo, které vychází zevnitř. Jedním z nejvýznamějších příspěvků Gautamy Buddhy duchovnímu životu lidstva bylo to, že svým žákům nepřestával opakovat: "Buďte světlem sami sobě." Konečně, každý z nás v sobě musí rozvinout schopnost projít temnotou bez společníků, map a průvodců.

Když jsi sám, tak nejsi sám, jsi jednoduše osamšlý - a mezi osamělostí a samotou je obrovský rozdíl. Když jsi osamělý, pak myslíš na druhé, chybí ti. Osamělost je negativní stav. Máš pocit, že by to bylo lepší, kdyby tu někdo byl s tebou - tvůj kamarád, manžel, matka, tvůj milý, tvoje manželka. Bylo by lepší, kdyby tu někdo byl, jenomže není.

Osamělost je absence druhých. Samota je přítomnost sebe samého. Samota je velmi pozitivní. Je to přítomnost, přetékající přítomnost. Jsi tak naplněna přítomností, že jí můžeš naplnit celý svět a nikoho jiného nepotřebuješ.

7. Hmota (tělo): Trpělivost

Někdy nám nezbývá nic jiného, než čekat. Semeno bylo zasazeno do země, dítě roste v lůně, ústřice obaluje zrno písku a přeměňuje ho v perlu.

Tato karta nám připomíná, že máme být bdělí, trpěliví a vyčkávat. Přesně to také dělá žena na obrázku. Spokojeně, bez jediného náznaku úzkosti, jednoduše čeká. Zůstává trpělivá v průběhu všech fází měsíce, měnících se jí nad hlavou, je tak sladěna s rytmy měsíce, že se téměř staly jedním. Ví, že nyní je čas být pasívní a nechat přírodu vykonat svoje dílo. Není však ospalá ani netečná; ví, že je čas připravit se na něco důležitého. Je to období, plné tajemna, podobně jako hodiny těsně před úsvitem. Doba, kdy jediné, co můžeme dělat je čekat.

Zapomněli jsme, jak čekat; čekání je téměř opuštěný prostor. Přitom je to náš nejvzácnější poklad - umět počkat na správný okamžik. Celá existence čeká na pravou chvíli. I stromy to vědí - kdy je čas vykvést a kdy je čas vzdát se všeho listí a stát nahý proti obloze. Ve své nahotě jsou stále krásné a s bezmeznou důvěrou, že staré odešlo a nové brzy přijde, čekají, až jim naroste nové listoví. Zapomněli jsme čekat, všechno chceme hned, ve spěchu. To je pro lidstvo velká ztráta.

V tichosti a očekávání uvnitř tebe cosi vyrůstá - tvoje ryzí bytost. A jednoho dne vyskočí a vzplane, otřese celou tvou osobností; staneš se novým člověkem. Novým člověkem, který ví, co je to obřad, novým člověkem, který zná věčné životní šťávy.

III. Tvořivost

Od alchymického spojení ohně a vody dole až k božskému světlu linoucímu se shůry je postava na této kartě doslova "opojena" tvořivou silou. Zážitek tvořivosti je vskutku vstupem do tajemna. Technika, expertýzy a vědomosti jsou pouhými nástroji. Důležité je oddat se té energii, z níž s vše rodí. Sama tato energie nemá žádnou formu ani strukturu, přesto z ní ale všechny ostatní formy a struktury pocházejí.

Nezáleží na tom, jakou podobu na sebe tvá tvořivost vezme - ať je to zpívání, práce na zahradě nebo vaření. Důležité je být otevřený tomu, co se chce tvým prostřednictvím projevit. Pamatuj si, že své výtvory nevlastníme, nepatří nám. Opravdová tvořivost vzniká z jednoty s božským, mystickým a nepoznatelným. Opravdová tvořivost je radostí pro tvůrce a požehnáním pro druhé.

Tvořivost je kvalita, kterou vkládáš do své činnosti. Je to Tvůj postoj, tvůj vnitřní přístup ke světu... Každý nemůže být malířem, to není třeba. Kdyby byl každý malířem, byl by svět ošklivý a život těžký. Každý nemůže být ani tanečníkem, ani to není třeba. Úplně každý však může být tvořivý.

Cokoliv, co děláš s radostí a s láskou, cokoliv, co neděláš jen pro zisk, je tvořivé. Jestliže z toho v tobě něco vyrůstá, jestliže s tím vyrosteš ty sám, pak je to duchovní, tvořivé a božské. Čím víc budeš tvořivý, tím víc budeš i božský. Všechna náboženství světa říkají, že Bůh je stvořitel. Nevím, jestli je stvořitel, nebo ne, ale jednu věc vím: nakolik se staneš tvořivým, natolik budeš i božským. Až tvá tvořivost vyvrcholí, až se celý tvůj život stane tvořivým, bude to život v Bohu. Bůh musí být stvořitel, protože lidé, kteří byli tvořiví, k němu měli nejblíž.

Miluj to, co děláš. Medituj při tom, ať děláš cokoli.

10. Mraky (mysl): Znovuzrození

Tato karta zobrazuje vývoj vědomí, jak ho popsal Friedrich Nietzche ve své knize "Tak pravil Zarathustra". Mluví o třech stupních: o velbloudu, lvu a dítěti. Velbloud je ospalý, spokojený sám se sebou. Žije v sebeklamu, že je vrcholkem hory, ale ve skutečnosti je natolik v zajetí názorů jiných, že má jen stěží nějakou vlastní energii. Z velblouda se vnořuje lev. Když si uvědomíme, jak nás život míjel, začneme se požadavkům druhých bránit. Vystupujeme z davu, sami a hrdí a vykřikujeme svou pravdu. Tím to ale nekončí. Nakonec povstane dítě, jež není ani svolné, ani vzdorovité, ale nevinné a spontánní a věrné svému bytí.

Ať jsi nyní v jakémkoli z těchto rozměrů - ospalá, deprimovaná nebo řvoucí a vzpurná - věz, že se to vyvine v něco nového, když to dovolíš. Je čas pro růst a změnu.

V zenu přicházíš ODNIKUD a jdeš NIKAM. Jseš tady a teď, nepřicházíš ani neodcházíš. Všechno tě míjí; tvé vědomí to odráží, a s ničím se neztotožňuje. Když lev řve před zrcadlem, myslíš si, že řve zrcadlo? Nebo když lev odejde a přijde dítě a tančí, zrcadlo hned zapomene a tančí s dítětem - myslíš si, že zrcadlo s dítětem tančí? Zrcadlo nedělá nic, jednoduše všechno odráží.
Zvé vědomí je pouhé zrcadlo.
y nepřicházíš, ani neodcházíš.
Věci přicházejí a odházejí.
Jsi mladá, jsi stará; jsi živá, jsi mrtvá.
Všechny tyto stavy jsou jen odrazem ve věčném rezervoáru vědomí.