Páže duhy: Dobrodružství

Když žijeme skutečně v duchu dobrodružství, pohybujeme se stejně jako dítě na této kartě. Plni důvěry jdeme krok za krokem z temnoty lesa do duhového světla, s údivem přitahováni do neznáma. Dobrodružství opravdu nijak nesouvisí s plány, mapami, programy a organizacemi.

Páže duhy reprezentuje kvalitu, se kterou se můžeme setkat kdekoli - doma nebo v kanceláři, v divočině nebo ve městě, v tvůrčím projektu nebo v našich vztazích s druhými lidmi. Kdykoli se pustíme do nového a neznámého s dětskou důvěrou, nevinní, otevření a zranitelní, mohou se i ty nejmenší věci v životě stát největším dobrodružstvím.

Zen říká, že pravda nemá nic společného s autoritou. Pravda nemá nic společného s tradicí. Pravda nemá nic společného s minulostí - pravda je radikální, osobní realizace. Musíte k ní dojít. Poznání je jisté; cesta k osobnímu poznání je však velmi, velmi nebezpečná. Nikdo nemůže nic zaručit. Když se mě zeptáte, jestli mohu něco zaručit, řeknu, že vám nemohu zaručit nic. Mohu vám jen zaručit, že to bude nebezpečné, to vím jistě. Mohu vám zaručit dlouhé dobrodružství s mnoha možnostmi zabloudit a nikdy nedosáhnout cíle.

Jedna věc je však jistá; hledání samo vám pomůže v růstu. Zaručit vám mohu jenom růst. Setkáte se s nebezpečím, budete muset mnohé obětovat; každý den půjdete do neznáma, kam ještě nikdo nikdy nevkročil, bez mapy či průvodce, kterého byste mohli následovat. Ano, na té cestě jsou miliony nástrah můžete sejít z cesty a zabloudit, ale je to jediný způsob, jak růst. Jediná cesta k růstu je nejistota. Jediná cesta k růstu je postavit se tváří v tvář nebezpečí. Jediná cesta k růstu je přijmout výzvu neznáma

3. Voda (emoce): Oslava

Tři ženy, jež na této kartě tančí ve větru a dešti nám připomínají, že oslavování není nikdy závislé na vnějších okolnostech. Není potřeba čekat na nějaký zvláštní svátek nebo oficiální příležitost, na slunečný den bez mráčku. Skutečná oslava vychází z radosti prožívané hluboko uvnitř a přetékající ven, přetéká písní, tancem a smíchem - a slzami vděčnosti.

Když vytáhneš tuto kartu, ukazuje to, že se stále více otevíráš mnoha příležitostem oslavovat život a šířit tuto nákazu i na jiné. Nezdržuj se plánováním večírku do svého kalendáře. Rozpusť si vlasy, sundej si boty a začni se cákat v kalužích právě teď. Ten večírek je všude kolem tebe v každičkém okamžiku.

Život je chvíle k oslavě, pro radost. Udělěj si z něj legraci, slavnost a vstoupíš do chrámu. Chrám není pro lidi s protáhlými obličeji a nikdy pro ně ani nebyl. Podívej se na život - vidíš snad někdy smutek? Viděla jsi někdy strom v depresi? Viděla jsi někdy ptáka spoutaného úzkostí? Viděla jsi snad někdy neurotické zvíře?

Ne, život vůbec není takový. To jenom člověk někde sešel z cesty, a sešel z ní proto, že si myslí, že je velmi moudrý, velmi chytrý. Tvoje chytrost je tvá nemoc. Nesnaž se být tak moudrá. Nezapomeň se zastavit, nechoď do extrému. Trocha hlouposti a trocha moudrosti je tak akorát, a ta správná kombinace z tebe udělá buddhu.

Královna vody: Přijímání

Přijímání reprezentuje ženskou, přijímající kvalitu vody a emocí. Její ruce jsou vztaženy vzhůru k přijímání, ona sama je zcela ponořena ve vodě. Nemá žádnou hlavu, žádná činnost ani agresivní mysl nekazí její absolutní otevřenost. Tak jak je naplňována, se současně i vyprazdňuje, přetéká a opět přijímá. Lotos vykvétá z dokonalé harmonie s vesmírem, která se stává zjevnou v okamžiku, kdy s ní souzníme.

Královna vody značí čas neohraničenosti a vděčnosti za cokoli, co život přináší, bez jakýchkoli očekávání a požadavků. Žádné povinnosti ani myšlenky na odměnu či odplatu nejsou důležité. Citlivost, intuice a soucit jsou kvality, které nyní vyzařují a rozpouští všechny překážky které nás drží oddělené od ostatních i od celku.

Naslouchání je jedno z hlavních tajemství vstupu do chrámu božího. Naslouchání znamená pasivitu. Když opravdu nasloucháš, musíš na sebe úplně zapomenout - pokud chceš opravdu naslouchat. Když někomu pozorně nasloucháš, zapomínáš na sebe sama. Pokud máš stále na zřeteli sebe, nikdy nemůžeš skutečně naslouchat. Stále si uvědomuješ sebe sama - a pouze předstíráš naslouchání, ve skutečnosti neslyšíš nic.

Můžeš kývat hlavou, můžeš říkat ano či ne - ale ve skutečnosti neposloucháš. Když nasloucháme, měníme se - stáváme se pasivními, přijímajícími - podobně jako v děloze, přijímáme ženský element. Přijetím ženského elementu můžeš dosáhnout něčeho jiného - nemůžeš přijít k Bohu jako agresivní nájezdník, dobyvatel. Boha můžeš dosáhnout... nebo lépe řečeno, Bůh k tobě může přijít pouze když jsi přijímající, žensky přijímající. Když převažuje jin, dveře jsou otevřené. A ty čekáš. Naslouchání je umění stát se pasivní.

Rytíř mraků (ovládnutí mysli): Bojování

Postava na této kartě je zcela zakrytá brněním. Je vidět jenom zuřivý ppohled a zbělané klouby na zaťatých pěstích. Když se na brnění podíváme zblízka, uvidíme nespočet tlačítek - jen vybuchnout, sotva se jich někdo dotkne. V pozadí vidíme stínové divadlo, které se odehrává v mysli muže - dvě postavy, bojující o zámek. Výbušná nálada nebo doutnající zuřivost často maskují hluboký pocit bolesti. Myslíme si, že když lidi zastrašíme, můžeme se vyhnout ještě horšímu zranění. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Tím, že svá znamení skrýváme pod brněním, bráníme jejich zahojení.

Tím, že útočíme na druhé se bráníme přijímání tolik potřebné lásky a výživy. Jestliže na vás tento popis sedí, je na čase složit zbraně. Máte k dispozici tolik lásky, jenom ji nechat vstoupit. Začněte tím, že odpustíte sami sobě: stojíte ze to.

Chvíli je to tady a hded zase pryč. Chvíli jsme tady a hned zase nejsme. A kvůli té chvíli naděláme tolik povyku, tolik násilí, ambicí, boje , konfliktů, zloby, nenávisti. Jen kvůli té chvilce! V čekárně na nádraží - a tolik povyku: bojujeme, ubližujeme si, snažíme se vlastnit a ovládat a dominovat - manipulovat lidmi. A pak přijede vlak a ty navždy zmizíš.