3. Oheň (činy): Prožívání

"Zážitek" je něco, co si můžeme zapsat do deníku, zachytit na film a vložit do alba. "Prožívání" je pocit údivu, rozechvění z kontaktu, něžný dotek našeho spojení se vším, co nás obklopuje.

Žena na této kartě se stromu nejen dotýká, oni spolu rozmlouvají, stali se téměř jedním. Je to starý strom, žažil mnohé zlé časy. Její dotek je jemný, uctivý, bílá podšívka na její peleríně odráží čistotu jejího srdce. Je pokorná a prostá - to je také ta pravá cesta, jak se přiblížit přírodě. Příroda netluče na buben, když rozkvetou všechny květiny, ani se nerozezní smutné tóny, když na podzim padá listí ze stromů. Ale když se k ní přiblížíme tím správným způsobem, může nám prozradit mnohá tajemství. Jestliže jsi v poslední době ještě nezaslechl šepot přírody, přišel ten správný čas dát jí k tomu příležitost.

Rozhlédni se kolem, podívej se do očí dítěti nebo svému milému, své matce, svému příteli nebo zkus jenom pocítit strom. Objal jsi někdy strom? Obejmi strom a jednou poznáš, že jsi to nebyl jen ty, kdo objal strom, ale že strom odpovídá a objímá tě také.

Potom snad poprvé pochopíš, že strom není jenom nějaká forma, přírodní druh, o jakém mluví botanici, je to Bůh ve své nepoznané podobě - tak zelený a plný květů, je ti tak blízko, vábí tě, znovu a znovu tě přivolává.

9. Duhy (Hmota - tělo): Zralost

Když je plod zralý, spadne ze stromu sám. Jednu chvíli visí plný šťávy na stopce, připoután k větvi stromu. V další chvíli padá - ne proto, že by ho k pádu něco přinutilo, nebo že by se snažil seskočit, ale protože prostě strom poznal svou zralost a pustil se.

Když se ti ve výkladu objevila tato karta, ukazuje na to, že jsi připravena podělit se o své vnitřní bohatství, o svou "šťávu". Úplně stačí, když se uvolníš tam, kde zrovna jsi a budeš ochotná nechat věcem volný průběh. Toto sdílení, toto vyjádření tvé tvořivosti se může projevit mnoha způsoby - ve tvé práci, ve vztazích, ve tvých každodenních zkušenostech. Není třeba žádné zvláštní přípravy nebo úsilí tvé strany. Jednoduše je ten správný okamžik.

Až v tobě meditace probudí světlo, které září každou noc, nebude pro tebe ani smrt smrtí, ale dveřmi k božskému. Se světlem v srdci se sama smrt proměnila ve dveře a ty vstupuješ do univerzálního ducha; splýváš s oceánem.

Dokud jsi nezažil jednotu s oceánem, žil jsi marně. Teď je vždy ten správný okamžik a ovoce je vždy zralé. Stačí, když sebereš odvahu vstoupit do svého vnitřního lesa. Plody jsou vždy zralé a každý okamžik je ten správný okamžik. Neexistuje nic jako nevhodná doba.

XVII. Ticho

Tichá, zrcadlová vnímavost noci za úplňku plné hvězd se zrcadlí dole v mlžném jezeře. Tvář bohyně noci, která přináší hloubku mír a porozumění je na obloze hluboce ponořena v meditaci.

Nastal vzácný okamžik. Bude pro tebe snadné spočinout ve svém nitru a zkoumat hlubky tvého vnitřního ticha až do bodu, kde se setkává s tichem universa.

Není co dělat, není kam jít a tvé vnitřní ticho proniká vším, co uděláš. Lidem, kteří jsou zvyklí na všechen ten hluk a dění světa, to může být nepohodlné. Nevadí. Vyhledej ty, kteří dokáží souznít s tvým tichem nebo si vychutnej svou samotu. Je na čase jít domů k sobě. Poznání a porozumění, kterých se ti nyní dostane, se projeví později, až se tvůj život zase dostane do aktivnější fáze.

Ovládla tě energie celku. Opanovala Tě, Ty už nejsi, je jen celek.

V tomto okamžiku, kdy do tebe proniká ticho, můžeš pochopit jeho význam, protože je to stejné ticho, které prožíval Gautama Buddha. Stejné ticho jež prožíval Čuang-c, Bodhidharma nebo Nan Sen ... Chutná pořád stejně.

Časy se mění, svět se neustále proměňuje, ale prožitek ticha, ta radost z něj zůstávají stejné. Je to jediné, na co se můžeš spolehnout, jediné co nikdy nezanikne. Je to jediná věc, kterou můžeš nazvat svým bytím.

IX. Samota

Když v našem životě není nikdo "důležitý", můžeme být buď osamělí, anebo si užívat svobody, kterou samota přináší. Když u druhých nenalézáme žádnou podporu pro naše hluboce cítěné pravdy, můžeme se buď cítit izolovaně a zahořkle, nebo se radovat ze skutečnosti, že je naše vize tak silná, že přežije i mocnou lidskou potřebu souhlasu rodiny, přátel nebo kolegů. Jestliže před takovou situací stojíš, dobře si uvědom, jak jsi se rozhodla pohlížet na svou "samotu", a za své rozhodnutí přijmi zodpovědnost.

Pokorná postava na této kartě září světllo, které vychází zevnitř. Jedním z nejvýznamějších příspěvků Gautamy Buddhy duchovnímu životu lidstva bylo to, že svým žákům nepřestával opakovat: "Buďte světlem sami sobě." Konečně, každý z nás v sobě musí rozvinout schopnost projít temnotou bez společníků, map a průvodců.

Když jsi sám, tak nejsi sám, jsi jednoduše osamšlý - a mezi osamělostí a samotou je obrovský rozdíl. Když jsi osamělý, pak myslíš na druhé, chybí ti. Osamělost je negativní stav. Máš pocit, že by to bylo lepší, kdyby tu někdo byl s tebou - tvůj kamarád, manžel, matka, tvůj milý, tvoje manželka. Bylo by lepší, kdyby tu někdo byl, jenomže není.

Osamělost je absence druhých. Samota je přítomnost sebe samého. Samota je velmi pozitivní. Je to přítomnost, přetékající přítomnost. Jsi tak naplněna přítomností, že jí můžeš naplnit celý svět a nikoho jiného nepotřebuješ.