5. Oheň (činy): Totálnost

Tyto tři ženy jsou vysoko ve vzduchu, hravé a volné zároveň však i bdělé a závislé jedna na druhé. Při trapézovém cviku si nikdo nemůže dovolit být "tak trochu mimo" ani na zlomek sekundy. Tato karta poukazuje právě na schopnost totální pozornosti v daném okamžiku.Můžeme mít pocit, že je potřeba udělat příliš mnoho věcí najednou, a když uděláme něco tu a něco tam, místo abychom se zaměřili na jeden úkol a dokončili ho, snadno se do toho zamotáme. Nebo nám to přijde "nudné", protože jsme zapomněli, že není důležité, co děláš, ale jak to děláš.

Jedním z největších darů, které můžeš dát sama sobě je nalézt způsob, jak být totální v jakékoliv situaci, která přijde, tak, jak přijde. To, že budeš vždy dělat jen jeden krok životem najednou a každému kroku věnuješ celou pozornost a energii, může přinést úžasný příliv nové vitality a tvořivosti do všeho, co uděláš.

V každém okamžiku máš možnost být totální. Ať děláš cokoli, nechej se tím pohltit natolik, že si mysl vůbec nic nebude myslet, bude jen u toho přítomná. Čím dál tím víc budeš totální.

Zkus poznat, kdy nejsi totální. Jsou to ty momenty, od kterých je třeba se pomalu, pozvolna oprostit. Kdykoli jsi ve své hlavě a zabýváš se přemýšlením, dumáním, kalkulováním, chytračením, vypočítavostí - nejsi totální. Postupně z těchto okamžiků vyklouzni. Je to jen starý zvyk. Návyky odumírají těžko. Ale jistě zamřou - když vytrváte, takm zemřou.

XVIII. Minulé životy

Ruce existence jsou na této kartě ve tvaru ženského přirození, vstupu do kosmické matky. Uvnitř se nám odkrývá mnoho obrazů, mnoho tváří z jiných dob. Fantazírovat o populárních minulých životech může být zábavné, může nás to však jen rozptylovat. Skutečným smyslem je uvidět a pochopit karmický obrazec našeho života a jeho kořeny v nekonečném cyklu, jenž nás drží v nevědomém chování.

Dvě duhové ještěrky po stranách představují vědění a nevědění. Jsou to strážci podvědomí, přesvědčují se, že jsme připraveni na vizi, která by nás mohla jinak porazit. Pohled do věčné existence je dar a porozumění funkcí karmy v našem životě se neděje jen na základě našeho rozhodnutí. Tato karta je budíček; události ve tvém životě se ti snaží vyjevit obrazec tak dávný, jako je cesta tvé vlastní duše.

Dítě se může stát vědomým jen tehdy, když v minulém životě dostatečně meditovalo, vytvořilo si dostatek meditativní energie, aby se mohlo utkat s temnotou, kterou přináší smrt. Člověk zkrátka upadne v zapomnění. Z ničeho nic se ocitne v nové děloze a při tom úplně zapomene na staré tělo. Tam se to přeruší. Tato temnota, toto nevědomí způsobuje ono přerušení.

Východ se usilovně snažil tyto bariéry překonat. A těch deset tisíc let práce nebylo marných. Do minulého života nebo do mnoha minulých životů může proniknout každý. Pro to však musíš v meditaci zajít hlouběji, a to ze dvou důvodů: dokud se nedostaneš hlouběji, nenajdeš dveře do jiného života; a za druhé, musíš být v hlubší meditaci, protože když najdeš dveře do jiného života, zaplaví tvou mysl proud událostí.

A je už dost těžké nést jeden život...

Král mraků: Sebeovládání

Sebeovládání a kontrola mají zajisté své místo i čas, ale když je necháme řídit náš život, skončíme zcela ztuhlí. Postava na kartě je ze všech stran sevřená úhly pyramidových útvarů. Světlo se na lesklých plochách blyští a odráží, ale neproniká dovnitř. Vypadá, jako kdyby byl téměř mumifikovaný uvnitř struktury, kterou si kolem sebe vystavěl. Zaťaté pěsti a prázdný, takřka slepý pohled. Spodní část jeho těla pod stolem tvoří špičku nože, ostří, které řeže a odděluje. Jeho svět je uspořádaný a dokonalý, ale není živý - nemůže do něj vstoupit žádný projev spontánnosti nebo zranitelnosti.

Král mraků nám připomíná, abychom se zhluboka nadechli, povolili kravatu a brali věci s nadhledem. Když uděláme chybu, je to pořádku. Když se nám věci trochu vymykají z rukou, pravděpodobně nám to naordinoval lékař. Život je přece mnohem víc, než mít vše pod kontrolou.

Lidé, kteří se ovládají, jsou stále nervózní, protože hluboko v nich se stále ukrývá zmatek. Když se nekontroluješ, jsi volně plynoucí a živý, pak nejsi nervózní. O nervozitě nemůže být ani řeč - ať se děje, co se děje. Od budoucnosti nic neočekáváš, nebereš na sebe žádné role. Tak proč bys měl být nervózní? K tomu, abychom udrželi naši mysl pd kontrolou, musíme být neustále tak chladní a zmrazení, aby do našich končetin, do našeho těla nemohla proudit žádná životní energie. Kdyby energie mohla volně proudit, vyplavalo by všechno potlačování na povrch. Proto se lidé naučili, jak být chladnými, jak se dotýkat druhých, aniž by se jich dotkli, jak vidět druhé a přesto je nevidět.

Lidé žijí v otřelých frázích - "Ahoj! Jak se máš?" Nikdo tím doopravdy nic nemyslí. Používáme tyto fráze, abychom se vyhnuli opravdovému setkání. Lidé se nedívají druhým do očí, nedrží se za ruce, nesnaží se vnímat energii druhého, nedovolí si její výměnu - moc se bojí, jen se to vše nějak snaží zvládnout, studeně a mrtvě, jako ve svěrací kazajce.

8. Hmota (tělo): Každodennost

Postava, jež se na této kartě, prochází v přírodě, nám připomíná , že krásu můžeme najít i v prostých každodenních věcech. Ten krásný svět, ve kterém žijeme však velmi snadno pokládáme za samozřejmost. Úklid domu, práce na zahradě, příprava jídla - i ty nejpozemštější záležitosti se stávají posvátnými, když jim věnujeme plné zaujetí, lásku a když je děláme jen pro ně samé, bez myšlenky na uznání nebo odměnu.

Je před tebou období, kdy tento jednoduchý, přirozený a úplně obyčejný postoj přinese mnohem lepší výsledky, než jakákoliv snaha být skvělá, chytrá nebo jinak mimořádná. Zapomeň na to, jak se dostat na titulní stranu novin, vymyslet další zbytečnost nebo oslnit své kolegy a přátele svými jedinečnými hvězdnými vlastnostmi. Zvláštní dar, který můžeš nabídnout nyní, spočívá v jednoduchosti a prostotě, krok za krokem.

Někdy se stává, že se sjednotíš; v nějaké vzácné chvíli. Díváš se na oceán, na tu jeho nesmírnou divokost - a náhle zapomeneš na svou rozpolcenost, na svou schizofrenii; uvolníš se. Nebo pochoduješ Himálajemi, díváš se na panensky čistý sníh na vrcholcích hor a najednou tě obklopí chlad a ty nemusíš nic předstírat, protože není před kým. Spojíš se. Nebo se spojíš posloucháním krásné hudby.

Kdykoli, v jakékoli situaci, kdy se staneš jedním, tě prostoupí a obklopí mír a klid a radost a blaženost. Jsi naplněná. Na tyto okamžiky není třeba čekat - mohou se stát tvým přirozeným způsobem života. Tyto mimořádné okamžiky se mohou stát docela normálními - to je jediné, o co se snaží zen. Můžeš žít mimořádným životem v docela normálním životě: kácet stromy , štípat dříví, nosit vodu ze studny, všechno můžeš dělat velmi nenuceně. Umývat podlahu, vařit jídlo, prát prádlo, ve všem můžeš být úžasně nenucená - důležité je jen to, zda to, co děláš, děláš totálně, s radostí a nadšením.