5. Oheň (činy): Totálnost

Tyto tři ženy jsou vysoko ve vzduchu, hravé a volné zároveň však i bdělé a závislé jedna na druhé. Při trapézovém cviku si nikdo nemůže dovolit být "tak trochu mimo" ani na zlomek sekundy. Tato karta poukazuje právě na schopnost totální pozornosti v daném okamžiku.Můžeme mít pocit, že je potřeba udělat příliš mnoho věcí najednou, a když uděláme něco tu a něco tam, místo abychom se zaměřili na jeden úkol a dokončili ho, snadno se do toho zamotáme. Nebo nám to přijde "nudné", protože jsme zapomněli, že není důležité, co děláš, ale jak to děláš.

Jedním z největších darů, které můžeš dát sama sobě je nalézt způsob, jak být totální v jakékoliv situaci, která přijde, tak, jak přijde. To, že budeš vždy dělat jen jeden krok životem najednou a každému kroku věnuješ celou pozornost a energii, může přinést úžasný příliv nové vitality a tvořivosti do všeho, co uděláš.

V každém okamžiku máš možnost být totální. Ať děláš cokoli, nechej se tím pohltit natolik, že si mysl vůbec nic nebude myslet, bude jen u toho přítomná. Čím dál tím víc budeš totální.

Zkus poznat, kdy nejsi totální. Jsou to ty momenty, od kterých je třeba se pomalu, pozvolna oprostit. Kdykoli jsi ve své hlavě a zabýváš se přemýšlením, dumáním, kalkulováním, chytračením, vypočítavostí - nejsi totální. Postupně z těchto okamžiků vyklouzni. Je to jen starý zvyk. Návyky odumírají těžko. Ale jistě zamřou - když vytrváte, takm zemřou.

9. Mraky (mysl): Smutek

Na této kartě můžeme vidět obraz Anandy, bratrance a žáka Gautamy Buddhy. Byl Buddhovi neustále po boku, připraven vyplnit každé jeho přání po celých dva a čtyřicet let. V příběhu se praví, že když Buddha zemřel, Ananda u něj stále seděl a plakal. Ostatní žáci ho kárali, že nic nechápe: Buddha zemřel zcela naplněný; měl by se tedy radovat. Ale Ananda řekl: "Nepochopili jste mne. Nepláču kvůli němu, ale kvůli sobě, protože po všechna ta léta jsem byl neustále po jeho boku a stejně jsem ničeho nedosáhl." Ananda zůstal vzhůru celou noc, hluboce meditoval a prociťoval svou bolest a smutek. Říká se, že do rána byl osvícen.

Období velkého smutku se také může stát obdobím velké transformace. Aby však k takové transformaci mohlo dojít, musíme jít hluboko, až k samotným kořenům naší bolesti a prožít ji takovou, jaká je, bez obviňování a sebelítosti.

Pamatuj si, že tato bolest tu není od toho, abys byl smutný. V tom se mnozí lidé mýlí... tato bolest je tu jen proto, aby ses stal bdělejším - protože se lidé stávají bdělými až tehdy, když se jim šíp zabodne se hluboko do srdce a zraní je. Jinak se bdělými nestanou. Když je život snadný, pohodlný, příjemný, kdo by se staral? Komu by se chtělo být bdělým? Když vám ale zemře přítel, existuje určitá možnost. Když se s tebou rozejde tvá žena - a ty jsi úplně sám uprostřed temných nocí. Tolik jsi ji miloval a vsadil jsi všechno, co jsi měl a najednou, z ničeho nic, je pryč. Plakat ve své osamělosti je příležitost, která ti, když ji využiješ, může pomoci k uvědomění. Ten šíp bolí: můžeš ho využít.

Bolest tu není proto, abys byl zoufalý, je zde proto, aby tě učinila bdělejším. A když jsi bdělý, zoufalství zmizí.

XXI. Dokončení

Poslední část skládanky zapadla na své místo, do třetího oka, místa vnitřního vnímání. I v tom neustále se měnícím toku života se najdou okamžiky, ve kterých něco dokončíme. V těchto chvílích jsme pak schopni vnímat celý obraz, složený za všech těch kousků, jimž jsme věnovali svou pozornost tak dlouho. Nakonec můžeme buď být zoufalí, protože nechceme, aby daná situace skončila, nebo být vděční a přijmout skutečnost, že život je plný konců a nových začátků.

Cokoli, co dosud pohlcovalo tvůj čas a energii, je u konce. Dokončením uvolníš prostor pro začátek něčeho nového. Využij toto období a oslavuj obojí - konec toho starého a začátek nového.

Cesta zenu znamená nedoříci věci až do konce. Je to velmi důležitá metoda, musíme jí dobře porozumět. Nedoříci něco do konce znamená dát posluchači příležitost, aby si zbytek doplnil. Všechny odpovědi jsou nedokončené. Mistr tě jenom nasměroval určitým směrem... A než dosáhneš hranic, poznáš, co ti zůstane.

Takže, když se někdo snaží pochopit zen intelektem, propadne. Zen není jen odpověď na otázku, je něco víc. Vyjadřuje skutečnost samotnou... Podstata buddhy není nic vzdáleného - podstata buddhy leží ve tvém vědomí. A tvé vědomí může též sledovat věci, ze kterých je svět složen. Svět skončí, ale zrcadlo zůstane prázdné.

8. Hmota (tělo): Každodennost

Postava, jež se na této kartě, prochází v přírodě, nám připomíná , že krásu můžeme najít i v prostých každodenních věcech. Ten krásný svět, ve kterém žijeme však velmi snadno pokládáme za samozřejmost. Úklid domu, práce na zahradě, příprava jídla - i ty nejpozemštější záležitosti se stávají posvátnými, když jim věnujeme plné zaujetí, lásku a když je děláme jen pro ně samé, bez myšlenky na uznání nebo odměnu.

Je před tebou období, kdy tento jednoduchý, přirozený a úplně obyčejný postoj přinese mnohem lepší výsledky, než jakákoliv snaha být skvělá, chytrá nebo jinak mimořádná. Zapomeň na to, jak se dostat na titulní stranu novin, vymyslet další zbytečnost nebo oslnit své kolegy a přátele svými jedinečnými hvězdnými vlastnostmi. Zvláštní dar, který můžeš nabídnout nyní, spočívá v jednoduchosti a prostotě, krok za krokem.

Někdy se stává, že se sjednotíš; v nějaké vzácné chvíli. Díváš se na oceán, na tu jeho nesmírnou divokost - a náhle zapomeneš na svou rozpolcenost, na svou schizofrenii; uvolníš se. Nebo pochoduješ Himálajemi, díváš se na panensky čistý sníh na vrcholcích hor a najednou tě obklopí chlad a ty nemusíš nic předstírat, protože není před kým. Spojíš se. Nebo se spojíš posloucháním krásné hudby.

Kdykoli, v jakékoli situaci, kdy se staneš jedním, tě prostoupí a obklopí mír a klid a radost a blaženost. Jsi naplněná. Na tyto okamžiky není třeba čekat - mohou se stát tvým přirozeným způsobem života. Tyto mimořádné okamžiky se mohou stát docela normálními - to je jediné, o co se snaží zen. Můžeš žít mimořádným životem v docela normálním životě: kácet stromy , štípat dříví, nosit vodu ze studny, všechno můžeš dělat velmi nenuceně. Umývat podlahu, vařit jídlo, prát prádlo, ve všem můžeš být úžasně nenucená - důležité je jen to, zda to, co děláš, děláš totálně, s radostí a nadšením.