4. Voda (emoce): Do nitra

Žena vyobrazená na této kartě má na tváři náznak úsměvu. Ve skutečnosti jen pozoruje šprýmy, které vytváří její mysl - nesoudí, nezkouší je zastavit, neztotožňuje se s nimi, jenom je pozoruje jako by tom byl provoz na silnici, nebo vlnky na hladině rybníka. A kousky tvé mysli jsou trochu zábavné, jak skáčou nahoru a dolů, otáčejí se sem a tam a snaží se přilákat tvou pozornost a svést tě ke hře.

Vypěstovat si schopnost udržet odstup od své mysli je jedním z největších požehnání. Ve skutečnosti v tom také spočívá celá meditace - ne odříkávání manter nebo opakování afirmací, ale jen pozorování, jako kdyby mysl patřila někomu jinému. Jsi teď připravena zaujmout odstup a pozorovat představení, aniž by ses do něj zaplétala. Oddej se jednoduše té svobodě jit DO NITRA kdykoli můžeš a tvá meditační schopnost v tobě bude růst a prohlubovat se.

Obrátit se do nitra není žádný obrat. Jít dovnitř neznamená vůbec žádný pohyb. Do nitra jednoduše znamená, že jsi se tak dlouho honila za svými touhami, znovu a znovu - a pokaždé jsi znovu jen došla ke zklamání. Do nitra znamená, že každá touha přináší utrpení, že touha nepřináší naplnění. Že nikdy ničeho nedosáhneš, protože uspokojení je nemožné. Uvidíš tuto pravdu - že hnána touhou nikam nedojdeš - a zastavíš se. Ne, že vyvineš úsilí, aby ses zastavila. Když vyvineš úsilí, už to znovu běží, jemnějším způsobem. Stále po něčem toužíš - teď možná po tom, abys po ničem netoužila.

Jestliže vyvineš jakékoliv úsilí dostat se dovnitř, míříš stále ven. Jakákoliv snaha tě může vést jedině ven. Každá cesta je vnější cestou, není vnitřních cest. Jak můžeš cestovat dovnitř? Už jsi tam, nemá smysl nikam jít. Až nikam nepůjdeš, cestování zmizí; když tvá mysl není zakalena touhou, jsi tam. Tomu se říká obrácení do nitra. Ale žádné obrácení to vůbec není, jednoduše se nejde ven.

Královna ohně: Sdílení

Královna ohně je tak bohatá, tak urozená, že si může dovolit dávat. Ani ji nenapadne vést nějaké záznamy nebo si něco odložit stranou na jindy. Bezmezně rozdává své poklady, každý každičký je vítán, aby si užil štědrosti, úrody a světla, jež ji obklopuje.

Vzhledem k tomu, že sis vytáhl tuto kartu, jsi možná i ty v situaci, která ti nabízí příležitost sdílet tvou lásku, tvou radost a tvůj smích. Uvidíš, že sdílením se budeš cítit ještě plnější. Není třeba nikam chodit, ani vyvíjet nějaké zvláštní úsilí. Zjistíš, že si můžeš užít svou smyslovost bez chtivosti a lpění, a narození dítěte ti může dát stejný pocit uspokojené tvořivosti jako realizace nového projektu. Zdá se, že se právě teď vše kolem tebe spojuje dohromady. Raduj se z toho, zapusť své kořeny a nechej hojnost přetékat v sobě i kolem sebe.

S tím, jak se budeš přibližovat ke čtvrtému energetickému centru, jímž je srdce, se celý tvůj život stane sdílením lásky. Čvrté centrum vytvořilo hojnost lásky. Když v meditaci dosáhneš čtvrtého centra, zaplaví tě láska a soucit a ty se o ně chceš podělit. To se děje ve čtvrtém centru - srdci. Proto si většina lidí myslí, že láska pramění v srdci. Oni to ale jenom někde slyšeli, neznají jí, protože svého srdce nikdy nedosáhli.

Ten, kdo medituje, se však nakonec dostane i ke svému srdci. A v okamžiku, kdy dosáhne centra svého bytí - třetího centra - v něm láska, soucit, radost, blaženost a požehnání explodují tak něčekaně, že otřesou jeho srdcem a otevřou jej. Srdce je uprostřed vašich sedmi energetických center - tři centra jsou nad ním, tři pod ním. Ty jsi teď přesně uprostřed.

XVI. Úder blesku

Tato karta zachycuje hořící věž, jež je ničena a rozmetávána v prach. Muž a žena z ní neyskočili proto, že by chtěli, ale proto že nemají jinou volbu. V pozadí sedí průhledná meditující postava, která představuje vědomí svědka.

Možná se ještě cítíš pěkně rozklepaně, jako by ti zem pukala pod nohama. Tvůj pocit bezpečí byl zpochybněn a ty se poslušen své přirozenosti snažíš zachytit všeho, čeho můžeš. Toto vnitřní zemětřesení je však jak nezbytné, tak zároveň velice důležité - když se mu poddáš, vyjdeš z trosek silnější a otevřenější pro nové zkušenosti. Po požáru je země znovu připravená, po bouřce je čistý vzduch. Zkus se na tu destrukci dívat s odstupem, téměř jako by se to dělo někomu jinému. Řekni tomu procesu ano a vyjdi mu vstříc.

To co přichází při meditaci jen velmi, velmi pomalu, může v nestřeženém okamžiku dobře mířená rána od mistra přivodit celkem rychle: Žák právě položil nějakou otázku a mistr skáče a řve, tluče kolem sebe, nebo ho vyhodí ze dveří, nebo na něj skočí... Tyto metody dříve nikdo neznal. Jsou dílem tvořivého génia Ma Tzu, který přivedl k osvícení mnoho lidí.p:

Někdy je to až zábavné: vyhodil člověka z okna dvoupatrového domu, a ten se ho přišel zeptat, o čem má meditovat. Nejen, že ho Ma Tzu znovu vyhodil, ale ještě za ním vyskočil, dopadl na něj, posadil se mu na hruď a zeptal se ho: "Máš to?!" A ten chudák řekl "Ano", protože kdybys řekl "Ne", mohl bys přinejmenším dostat další ránu. Ale jemu to stačilo - tělo celé polámané a na hrudi mu sedí Ma Tzu a ptá se: "Máš to?!".

V podstatě to to měl, protože to bylo tak náhlé, z ničeho nic, jinak by to nepochopil.

XII. Nové vidění

Postava na této kartě se znovu rodí, vyrůstá ze svých zemských kořenů do křídel, které jí ponesou do nespoutaného. Geometrické tvary kolem jejího těla vyzařují mnohost dimenzí života, jež jí jsou současně k dispozici. Čtverec představuje fyzické, projevené, to co je známo. Kruh představuje neprojevené, ducha, čistý prostor. Trojúhelník symbolizuje podstatu univerza: projevené, neprojevené a člověka, který obsahuje obojí.

Naskytla se ti příležitost vidět život ve všech jeho dimenzích, od těch nejhlubších po nejvyšší. Existují dohromady, a když zkušeností pochopíme, že temné a obtížné je stejně důležité jako světlé a snadné, získáme zcela nový pohled na svět. Tím, že se necháme proniknout všemi barvami života, se staneme celistvějšími.

Jakmile se otevřeš základní pravdě, okamžitě tebou začne proudit. Nejsi už obyčejným člověkem - přesáhla jsi jej. Tvůj vhled se stal vhledem do celé existence. Teď už nejsi oddělená, našla jsi své kořeny. Většina lidí se pohybuje bez kořenů, neví, kde jejich srdce nabírá sílu, neví kdo v nich dýchá, neví nic o životní šťávě, která v nich koluje.

Není to tělo ani mysl - je to něco přesahující všechnu dualitu a nazývá se to bhagavat - bhagavat deseti směrů...

Když se tvá vnitřní bytost otevře, vnímá zpočátku jen dva směry - výšku a hloubku. Tepve pak, pomaličku s tím, jak se sžíváš se situací, se začneš rozhlížet kolem sebe, do dalších osmi směrů.

A když dosáhneš bodu, ve kterém se tvé nahoře a dole setkávají, můžeš se rozhlížet po svém obvodu univerza. Pak se tvé vědomí začne rozvíjet všemi deseti směry, ale cesta je vždy jen jedna.