4.Duhy (hmota-tělo): Lakomec

Tato žena si kolem sebe vystavěla pevnost, lpí na svém majetku, který považuje za svůj poklad. Ve skutečnosti už nashromáždila tolik ozdob - včetně peří a kožešin z živých zvířat, že z toho zošklivěla.

Tato karta nás vyzývá abychom se podívali, na čem lpíme. Co z našeho majetku je tak cenné, že jsme ho museli obestavět pevností. Nemusí to být zrovna bankovní účet nebo skříňka plná šperků - může to být i něco tak prostého, jako je čas věnovaný přátelům nebo riziko, spojené s vyznáním lásky někomu druhému. Jako uzamčená studna, v níž stojí zkažená voda proto, že nebyla používána, ztratí naše poklady lesk i význam, když se o ně budeme zdráhat podělit. Čehokoliv se právě držíš, pamatuj, že si to nemůžeš vzít s sebou. Uvolni sevření a pocítíš svobodu a rozmach, jež ti může přinést sdílení.

Ve chvíli, kdy se staneš lakomou, se uzavíráš základnímu fenoménu života: rozdávání, sdílení.

Ve chvíli, kdy začneš na věcech lpět, jsi minula cíl. Protože cílem nejsou věci, cílem jsi ty, cílem je tvoje nejniternější bytí - ne krásný dům, ale krásná ty; ne spousta peněz, ale ty bohatá; ne spousta věcí, ale otevřená bytost, otevřená milionu věcí.

3. Voda (emoce): Oslava

Tři ženy, jež na této kartě tančí ve větru a dešti nám připomínají, že oslavování není nikdy závislé na vnějších okolnostech. Není potřeba čekat na nějaký zvláštní svátek nebo oficiální příležitost, na slunečný den bez mráčku. Skutečná oslava vychází z radosti prožívané hluboko uvnitř a přetékající ven, přetéká písní, tancem a smíchem - a slzami vděčnosti.

Když vytáhneš tuto kartu, ukazuje to, že se stále více otevíráš mnoha příležitostem oslavovat život a šířit tuto nákazu i na jiné. Nezdržuj se plánováním večírku do svého kalendáře. Rozpusť si vlasy, sundej si boty a začni se cákat v kalužích právě teď. Ten večírek je všude kolem tebe v každičkém okamžiku.

Život je chvíle k oslavě, pro radost. Udělěj si z něj legraci, slavnost a vstoupíš do chrámu. Chrám není pro lidi s protáhlými obličeji a nikdy pro ně ani nebyl. Podívej se na život - vidíš snad někdy smutek? Viděla jsi někdy strom v depresi? Viděla jsi někdy ptáka spoutaného úzkostí? Viděla jsi snad někdy neurotické zvíře?

Ne, život vůbec není takový. To jenom člověk někde sešel z cesty, a sešel z ní proto, že si myslí, že je velmi moudrý, velmi chytrý. Tvoje chytrost je tvá nemoc. Nesnaž se být tak moudrá. Nezapomeň se zastavit, nechoď do extrému. Trocha hlouposti a trocha moudrosti je tak akorát, a ta správná kombinace z tebe udělá buddhu.

Páže ohně: Hravost

Život je zřídkakdy tak vážný, jak si myslíme, a když tuto skutečnost objevíme, začne nám život nabízet stále více přílažitostí k hravosti. Žena na této kartě se raduje ze života jako motýl, který právě vylétl ze své kukly za příslibem světla. Připomíná nám chvíle našeho dětství, kdy jsme na pláži sbírali mušle a stavěli hrady z písku, bez ohledu nato, ze každou chvíli může přijít vlna a všechno zničit. Tato žena ví, že život je hra, a právě teď, bez ostychu a předstírání, hraje roli klauna.

Páže Ohně je znamením tvé připravenosti na všechno nové a svěží. Na obzoru je něco úžasného a ty máš zrovna tu správnou dětskou nevinnost a jasnost, abys to přivítal s otevřenou náručí.

V okamžiku, kdy začneš vidět život jako něco nevážného a hravého, všechna tíže z tvého srdce opadne. Všechen strach ze smrti, ze života, z lásky zmizí. Člověk začíná žít a cítí se velmi lehký, skoro bez tíhy. Tak beztížný, že se stává, že může vzlétnout k oblakům.

Největším přínosem zenu je, že ti nabízí náhradu vážnosti. Vážný člověk vytvořil všechna náboženství. Vytvořil všechny filozofie, kultury, morálky; vše kolem tebe je výtvorem vážného člověka. Zen z vážného světa vypadl. Vytvořil si svůj vlastní, velmi hravý svět plný smíchu, kde se velcí mistři chovají jako malé děti.

8. Mraky (mysl): Vina

Vina je jednou z nejdestruktivnějších emocí, které se nás mohou zmocnit. Když někomu ublížíme nebo půjdeme proti své vlastní pravdě, budeme se samozřejmě cítit zle. Ale nechat se přemoci vinou je jako pozvat si na návštěvu migrénu. Skončíme natolik obklopeni sužujícími mraky pochybností o sobě a pocitů bezcennosti, že už neuvidíme žádnou krásu a radost, kterou se nám život snaží nabídnout.

Všichni toužíme po tom být lepší - víc milující, víc bdělí, víc pravdiví sami k sobě. Ale budeme-li se trestat za každý nezdar pocitem viny, skončíme zajati v kruhu zoufalství a beznaděje, jež nás zbaví jakékoli jasnosti ohledně sebe a situací, s nimiž se setkáme. Tak, jak jsi, jsi absolutně v pořádku a stejně tak je absolutně přirozené když občas sejdeš z cesty. Vezmi si z toho ponaučení a jdi dál, využij tuto lekci k tomu, abys neudělala stejnou chybu znovu.

Tento okamžik... tady a teď... je zapomenuto, jakmile začneš přemýšlet o svém výkonu. Když se probudí mysl, toužící po úspěchu, ztrácíš kontakt s rájem, ve kterém jsi. Je to jeden z nejvíce osvobozujících přístupů: osvobodí tě hned teď! Zapomeň vše o hříchu, zapomeň vše o svatosti; obojí je hloupost; obojí zničilo všechny radosti lidstva. Hříšník se cítí být vinen, takže je jeho radost ztracena. Jak se můžeš radovat ze života, když máš neustále pocity viny? Když se pořád chodíš do kostela zpovídat, že jsi tohle a tamto udělala špatně a zase špatně... zdá se, že se celý tvůj život skládá jen z hříchů.

Jak pak můžeš mít radost ze života? Není přece možné mít ze života potěšení. Staneš se těžkou, zatíženou. Za krkem máš jako kámen uvázanou vinu, drtí tě, nenechá tě tančit. Může snad vina tancovat, zpívat? Může snad vina milovat? Může vůbec vina žít? Ta, která si myslí, že něco dělá špatně je vinna, zatížena, mrtvá aniž zemřela, vkročila již do svého hrobu.