7. Hmota (tělo): Trpělivost

Někdy nám nezbývá nic jiného, než čekat. Semeno bylo zasazeno do země, dítě roste v lůně, ústřice obaluje zrno písku a přeměňuje ho v perlu.

Tato karta nám připomíná, že máme být bdělí, trpěliví a vyčkávat. Přesně to také dělá žena na obrázku. Spokojeně, bez jediného náznaku úzkosti, jednoduše čeká. Zůstává trpělivá v průběhu všech fází měsíce, měnících se jí nad hlavou, je tak sladěna s rytmy měsíce, že se téměř staly jedním. Ví, že nyní je čas být pasívní a nechat přírodu vykonat svoje dílo. Není však ospalá ani netečná; ví, že je čas připravit se na něco důležitého. Je to období, plné tajemna, podobně jako hodiny těsně před úsvitem. Doba, kdy jediné, co můžeme dělat je čekat.

Zapomněli jsme, jak čekat; čekání je téměř opuštěný prostor. Přitom je to náš nejvzácnější poklad - umět počkat na správný okamžik. Celá existence čeká na pravou chvíli. I stromy to vědí - kdy je čas vykvést a kdy je čas vzdát se všeho listí a stát nahý proti obloze. Ve své nahotě jsou stále krásné a s bezmeznou důvěrou, že staré odešlo a nové brzy přijde, čekají, až jim naroste nové listoví. Zapomněli jsme čekat, všechno chceme hned, ve spěchu. To je pro lidstvo velká ztráta.

V tichosti a očekávání uvnitř tebe cosi vyrůstá - tvoje ryzí bytost. A jednoho dne vyskočí a vzplane, otřese celou tvou osobností; staneš se novým člověkem. Novým člověkem, který ví, co je to obřad, novým člověkem, který zná věčné životní šťávy.

XXI. Dokončení

Poslední část skládanky zapadla na své místo, do třetího oka, místa vnitřního vnímání. I v tom neustále se měnícím toku života se najdou okamžiky, ve kterých něco dokončíme. V těchto chvílích jsme pak schopni vnímat celý obraz, složený za všech těch kousků, jimž jsme věnovali svou pozornost tak dlouho. Nakonec můžeme buď být zoufalí, protože nechceme, aby daná situace skončila, nebo být vděční a přijmout skutečnost, že život je plný konců a nových začátků.

Cokoli, co dosud pohlcovalo tvůj čas a energii, je u konce. Dokončením uvolníš prostor pro začátek něčeho nového. Využij toto období a oslavuj obojí - konec toho starého a začátek nového.

Cesta zenu znamená nedoříci věci až do konce. Je to velmi důležitá metoda, musíme jí dobře porozumět. Nedoříci něco do konce znamená dát posluchači příležitost, aby si zbytek doplnil. Všechny odpovědi jsou nedokončené. Mistr tě jenom nasměroval určitým směrem... A než dosáhneš hranic, poznáš, co ti zůstane.

Takže, když se někdo snaží pochopit zen intelektem, propadne. Zen není jen odpověď na otázku, je něco víc. Vyjadřuje skutečnost samotnou... Podstata buddhy není nic vzdáleného - podstata buddhy leží ve tvém vědomí. A tvé vědomí může též sledovat věci, ze kterých je svět složen. Svět skončí, ale zrcadlo zůstane prázdné.

I. Existence

Na lotosovém květu dokonalosti sedí nahá postava a sleduje svým zrakem krásu noční oblohy. Ví, že "domov" není fyzické místo ve vnějším světě, ale vnitřní stav uvolnění a přijetí. Hvězdy, skály, stromy, květiny a ptáci jsou v tomto tanci života všichni našimi bratry a sestrami. My, lidé na to často zapomínáme a s vírou, že vše, co potřebujeme, si musíme vybojovat, sledujeme jen své osobní zájmy. Pocit oddělenosti je však jen další iluzí, kterou zplodily naše omezené předsudky.

Nastal vhodný okamžik, aby sis uvědomila zda sama sobě umožňuješ přijímat výjimečný dar pocitu "domova" všude, kde zrovna jsi. Jestliže to dokážeš, určitě si tento pocit pořádně vychutnej, aby se v tobě mohl prohloubit a zůstat ti nablízku. Jestliže máš naopak dojem, že se tě svět snaží převálcovat, je čas se zastavit. Jdi dnes večer ven a dívej se na hvězdy.

Nejsi tady náhodou. Existence Tě potřebuje. Bez tebe tu bude něco chybět a nikdo jiný to nenahradí. Zde pramení tvá důstojnost - budeš chybět celé existenci! Hvězdy a slunce a měsíc a stromy a ptáci a země - všechno v celém universu bude cítit to malé prázdné místo, které nikdo, kromě tebe nemůže zaplnit. To, že jsi spojena s existencí, že o tebe existence má zájem, ti přinese nesmírnou radost. Jakmile se staneš čistá a jasná, spatříš tu nesmírnou lásku, která se na tebe snáší ze všech dimenzí.

Rytíř ohně (ovládnutí činů): Intenzita

Postava na této kartě ve tvaru šípu se pohybuje s jasným cílem člověka, který přesně ví, co má dělat. Pohybuje se tak rychle, že se téměř stala čistou energií. Jeho intenzita se však liší od šílené energie, sníž lidé ženou svá auta na plný plyn z místa na místo. Taková intenzita patří do horizontálního světa času a prostoru. Intenzita, představovaná Rytířem Ohně patří do vertikálního světa přítomnosti - světa založeného na poznání, že právě teď je jediný okamžik, a právě tady je jediný prostor.

Když jednáš s intenzitou Rytíře Ohně, s největší provděpodobností zčeříš hladinu vod, které tě obklopují. Někoho tvá přítomnost osvěží a pozvedne, jiné však otráví nebo dokonce ohrozí. Na názorech druhých však mnoho nezáleží, protože teď už tě nic nezastaví.

Zen říká: považuj všechna velká slova a učení za své nejhorší nepřátele. Vyhýbej se jim, protože musíš najít svůj vlastní pramen. Nesmíš být následovníkem, imitátorem. Musíš být originálním jedincem; musíš najít své nejvnitřnější jádro, bez návodu, bez pomoci svatých knih. Je temná noc, ale svým intenzivním ohněm zvídavosti musíš dojít k úsvitu.

Každý, kdo zahořel touto intenzívní zvídavostí, našel úsvit. Ostatní jenom věří. Ti, kdo věří, nejsou nábožní, svou vírou se jen vyhýbají velkému náboženskému dobrodružství.